A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

Brno - Císařská komora

8. února 2010 v 10:47 | elf |  Zajímavá místa
Císařská komora bývala chloubou Brna



Ve středověkém Brně byly dlážděny jen příjezdové cesty k pěti branám, tržiště a nejbližší okolí významných budov. Historický střed města svým náklonem sváděl dešťovou vodu do jihovýchodního cípu náměstí Svobody a ta byla dále odváděna Kobližnou ulicí (otevřenou stokou) k Malinovského náměstí. Tam spolu s blátem a všemožným odpadem vytékala malou hradební brankou ven. Když zapršelo silněji, stoka se rozvodnilo a město ovládlo bláto. Tehdejší hospodyně si nelámaly hlavu, kam vylévat špínu - vylévaly ji před dům. To byl ráj pro všelikou havěť, viry a bacily, a tak vznikaly morové rány a epidemie. Temný středověk. Proto ani pitná voda domovních a veřejných studní nebyla zcela nezávadná. Obsahy blízkých fekálních jam nejvíce sloužily jako součást hnojiva na zahrady a pole.

Hygienické závady v důsledku ucpávání svodnic páchnoucími odpady nutily konšely města k vydání nařízení, aby stružky i rigoly byly prohlubovány a udržovány, vedeny nejkratší cestou do recipientu a zakryty. To byly počátky stokové sítě v Brně v 16. století.

V 17. století byly vybudovány první stoky z cihelného nebo kamenného zdiva s rovnými stěnami, ale bez nepropustného dna, takže odpadní vody jimi prosakovaly do okolní půdy. V 19. století bylo započato rušení městských hradeb a zasypávání hradebních příkopů a také likvidace povrchového odvodnění města. Rokem 1835 dochází k regulaci potoků a řek, spoře budované kanalizace však stále nebyly nepropustné a dále docházelo k šíření epidemií. V roce 1882 se obecní výbor města Brna usnesl k vypracování projektu soustavné městské kanalizace a rozhodl zřizovat betonové stoky vejčitého průřezu. Ke schválení projektu došlo až za deset let, teprve roku 1892, kdy již mělo Brno 19300 metrů cihelných a 15100 metrů betonových stok.

V roce 1912 byla v městské části severně za parkem Lužánky vybudována Císařská komora.

Město se totiž chystal navštívit sám císař František Josef II. Pod ulicí Rybníček se vybudovala komora, v níž dochází k soutoku čtyř kanalizačních sběračů jižní části Králova pole. Do této komory se sestoupilo odklopením tří cípů šestihranného atypického poklopu točitým schodištěm. O patro níže schodiště končí a císař pokračuje klenutou chodbou několik metrů dále a ještě níže dalšími schody. Chodba ústí do širší komory balkonem se silným zábradlím, od něhož je vidět dolů na soutok. Dalšími schody lze sestoupit z balkonu přímo k soutoku. Kam až sestoupil samotný císař, to se v historických pramenech neuvádí. Jen to, že prostory císařské komory byly vykachličkovány a omývány aby byla prezentována čistota a dokonalost nového stokového systému.

Císařská - splašková komora je funkční dodnes, i atypický poklop je zachován, po původních kachličkách však není na stěnách ani náznak. Spíše vlhké nánosy výparů protékajících splašek, což se líbí různým mikroorganismům a plísním, dávajícím povrchu stěn různá hnědo šedivá zabarvení. Atmosféru zde kromě klokotání plynule tekoucích zeleno šedivých vod dokreslují drobná zvířátka. Za mocného svitu našich baterek se dvě krysy plaše vrhají do vody a mizí úzkými stokami pryč. Třetí polekaná krysa však z temného koutu komory skáče kolegovi na koleno a šikovně se chytá koženého nákoleníku. Ještě štěstí že ty nákoleníky měl a drápky neprojely montérkami do kůže. Polekaný kolega se ji snaží setřást, ale stejně polekaná krysa se nechce pustit. Napadlo mě posvítit intenzivním kuželem světla do jejích očí a zmatená krysa se pouští a po dopadu na mokrý beton bere nohy na ramena a peláší nejbližší stokou pryč.


Do roku 1914 vybudovalo město téměř 75000 metrů betonových stok, po roce 1930 již 144000 metrů veřejné kanalizace, většinou o průlezné výšce 60, 75, 90, 105, 120, 150 cm. V dalších letech následovalo budování kmenových stok, například pod Vlhkou ulicí o obdélníkovém profilu 510 x 230 cm. Dnes tvoří páteř kanalizačního systému šest kmenových stok "A - F". Stokový systém se dále rozšiřuje v rámci revitalizace města a s podporou fondů Evropské Unie. Málo kdo si však vzpomene na Císařskou komoru… Patří Císařská komora mezi raritu brněnského podzemí? Ano, asi v podobném smyslu jako trvale přístupná historická kanalizační komora ("Cizinecký vstup") našeho hlavního města, pod Staroměstským náměstím.
 


Aktuální články

Reklama