A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

Dnešní nanosníh

9. února 2010 v 1:35 | Orgonet |  Chemtrails a Haarp

Sníh mého mládí a dnešní nanosníh


"Patřím k poměrně dříve narozeným a pamatuju tedy dost zim, tak mi dovolte zavzpomínat.
Za mého dětství (50. a 60. léta) leželo běžně na Vysočině celou zimu kolem půl metru sněhu, často více, občas něco připadlo, občas něco roztálo.
Automobilový provoz teprve začínal, v naší vsi měl auto jen ředitel továrničky, po silnici jezdily jenom linkové autobusy 3x denně, sanitka, poštovní autobus a pan doktor na návštěvy.
Zemědělci jezdili pro krmivo a tak s koňskými vozy, někteří měli na zimu i sáně.
Silnice se pluhovala dřevěným pluhem zatíženým balvany, taženým zočátku koňmi, později traktorem. Za pluhem se z dalšího vozu rozhazoval posyp - žádná sůl, ale u nás škvára, odpad z místní továrničky.
Kolem silnice rozestavěl před zimou místní cestář - náš soused - vždy sněhové zábrany, taková ta dřevěná zábradlí, která zachycují sníh hnaný větrem, aby se nedělaly závěje na silnici, ale už na poli. To už dnes skoro neznáme. Na jaře je zase cestář sklidil za pomoci některého zemědělce s vozem. Některé zábrany se dávaly jen na hromadu v blízkosti silnice a čekaly tam na další zimu. Představte si to dnes - zmizely by za pár dní na otop.
Tento náš soused cestář měl na starosti asi 10km úsek silnice, v létě udržoval strouhy a spravoval silnici, v zimě udržoval sjízdnost. Byla to těžká práce, ale všechno fungovalo perfektně.
Do školy jsme chodili pěšky nebo na lyžích 2 km přes pole, na poli leželo aspoň půl metru sněhu, vyhloubená cesta mezi vesnicemi byla zavátá dvoumetrovými závějemi, ve kterých se daly vyhrabat "bunkry" pro stojící osobu. Když padla ledovka, nešly jsme my děti pěšky jako obvykle, ale čekaly pěkně na autobus, jelikož byla naděje, že nepojede ... každou zimu se to stalo tak 2x - 3x.
V zimě se prostě žilo se sněhem a nebyly s tím žádné problémy. Kolem baráku si každý proházel cestu, někdy se chodilo mezi sněhovými mantinely vysokými kolem metru, v těch jsme si mohli dělat tunely ... zima byla fajn.
Bruslilo se na všech rybnících, každý den jsme třeba odhrnovali kluziště, klukovské na hokej a menší holčičí na krasobruslení. Pamatuju ten smutek, když led roztál ... Lyžovat a skákat na lyžcích jsme se učili na místním "smrťáku", aniž jsme věděli o existenci lyžařských vleků (tenkrát teprve začínaly na horách).
Chodili jsme oblečení do tepláků a svetrů, někdy hubertusů, zima nám nebyla, ovšem všechno to oblečení se snadno při zimních zábavách promáčelo.
Vzpomínám, že největším dobrodiním pro nás děti bylo, když jednu zimu se objevily "nepromokavé rukavice" - návleky ze šusťákoviny, které se daly přes normální rukavice - to byla úžasná věc, protože na obyčejné vlněné rukavice se sníh lepil a tál a záblo to ...
Na nohy jsme měli gumové galoše na zip nebo na druk, které se obouvaly přes bačkory - to velmi dobře izolovalo, nohy jsme měli v teple, pokud jsme si nenabrali odshora.
Bývala i období krutých mrazů, kolem -20°, to jsme se vždycky těšili na "uhelné prázdniny". Uhlí do českých elektráren a uhelných skladů se totiž vozilo převážně ze Sovětského svazu, ale za takových mrazů zamrzlo ve vagónech a nedalo se vyložit. Měli rozmrazovací tunely, ale to šlo pomalu ... Takže v době "dvacítek" bylo málo uhlí, výpadky proudu, vázlo i topení ve státních institucích (domácnosti na to byly připraveny), a tak školy dostaly prázdniny. A bývaly i chřipkové prázdniny, pamatuju aspoň troje.
Stavěli jsme sochy ze sněhu, polévali klouzačky, brodili se sněhem ke krmelcům, abychom založili seno.
Jo to byly časy.
Dneska je ta společnost tak zchoulostivělá a doprava zranitelná, že ji ochromí každý centimetr sněhu.
Budiž útěchou, že sníh není tentýž, jako býval. Je to nyní nanosníh vyráběný armádněprůmyslovovládním komplexem za účelem co největšího ochromení normálního života (pouhé manévry nebo válka? Nevím.)"

Nanosníh

Tento speciální nanosníh, jak pozoruji, má vlastnosti odlišné od normálního sněhu. Jde zejména o to, aby co nejmenší množství sněhu mělo co nejvíce ochromující účinky.
  1. Umělý sníh je kompaktní a velmi přilnavý k podkladu. Proto už 1cm nanosněhu vytvoří na silnici klouzačku a kalamitu. Na to bylo dříve třeba tak 3 - 5 cm normálního sněhu. Proto jsou problémy na železnici, protože i malé množství tohoto hutného sněhu zalepí výhybky.
  2. Umělý sníh se skládá ze zrníček, která po sobě kloužou, takže kouli z něj těžko uděláte. Zrnka se větrem ochotně sprašují, a to i za oblevy, takže i maličká vrstva sněhu z polí se při celkem mírném větru přestěhuje na silnice a vytváří sněhové jazyky a závěje. To pozoruju už několik let při cestách na Vysočinu. A je to i vidět v televizních zpravodajstvích ze současné kalamity - pole jsou skoro holá, a všechen sníh na silnicích.
  3. Vzhledem k těmto vlastnostem není třeba, aby umělého sněhu napadlo velké množství. (I armáda šetří.) Podíváte-li se na mapu sněhové pokrývky, tak mimo hor leží zatím maximálně 20 cm (a to ještě lžou, aby to hůře vypadalo: u nás by mělo být podle mapy 20, a je tu tak 15).
  4. Opomíjím dnes složení tohoto umělého sněhu, o němž si můžete udělat představu z odkazů uvedených níže. Rozhodně ho nelízejte a dětem ať pokud možno nepřijde na obličej a ruce.

Večerní aktualizace: děkuju za zaslaná pozorování, viz komentáře, a přidávám odkazy na podobné články.
V březnu 09 zde byl publikován článeček Nenechte děti jíst sníh, je tam i něco o rozborech: umělý sníh je vlatně kyselina. http://orgo-net.blogspot.com/2009/03/nenechte-deti-jist-snih.html

Z listopadu 09 je článek Co na nás padá s deštěm a sněhem, s odkazy na fotky rozborů sněhu a deště od americké bioložky zde, viz fotka vlevo: http://orgo-net.blogspot.com/2009/11/co-na-nas-pada-s-destem.html
Její fotky rozboru sněhu zde: http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360568443/
nebo zde http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360839927/
a zde: http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360642453/

Pracujete-li náhodou v oboru a máte-li možnost sami udělat rozbor sněhu, nebo ho nechat udělat spolehlivým známým, byly by to velmi cenné informace pro celý svět. Zkušenosti jsou totiž takové, že státní oficiální laboratoře analýzu záměrně zkreslují, aby nevyšla najevo skutečnost, že sníh je kyselý, plný chemikálií a různých mikroorganismů.


 


Aktuální články

Reklama