A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

Pravidla matrixu pro začátečníky

13. února 2010 v 13:12 |  Objevte MATRIX
1. Lidé připojení k matrixu (dále jen připojení lidé) se vymezují především vnějšími znaky

Buďte nenápadní. Dbejte na to, aby vaše cíle byly obvyklými cíli, které sdílejí všichni ostatní. Dávejte pozor, aby vaše názory nebyly vaše, ale pocházely od jiných lidí. Tak se vyhnete tomu, že byste ostatní mátli. Ze stejného důvodu je lepší neříkat, co si myslíte. Zároveň se snažte si nemyslet to, co říkáte. Upřímnost se ve slušné společnosti matrixu považuje za nebezpečnou. Chcete - li mít dobré vztahy s okolím, musíte si uchovávat stabilní a neměnný výraz.

2. Jste tím, co vlastníte

Připojení lidé jsou sběrateli. Čím více předmětů vlastníte a dokážete nashromáždit, tím více si vás budou ostatní považovat. Zejména, budou - li to předměty zbytečné. Vlastněné předměty jsou přídomky vaší osobnosti. Zejména díky černým lesklým předmětům jako jsou vybrané značkové černé brýle a mobilní telefony, budete víc "cool". Účelem těchto předmětů není ukrýt vaši osobnost ale nahradit ji cíleně povrchní fasádou.

3. Ze všeho nejvíc záleží, co si o vás myslí a říkají druzí

Hlavní motivací všech lidí připojených k matrixu je být oblíbený. Čím více lidí vás má rádo a čím silnější je jejich náklonnost, tím důležitější jste pro ně a zároveň i sami pro sebe. Připojení lidé nemají rádi to čemu nerozumí, takže musíte být jednoduchý, přímý, předvídatelný a co nejvíce se vyhýbat originálním myšlenkám.
Protože se připojení lidé zajímají a starají prakticky jen o sebe, nesmíte také příliš zasahovat do "prostoru" druhé osoby. Při rozhovoru se vyhýbejte očnímu kontaktu, který by trval déle než okamžik. Přímé a osobní otázky pokládejte jen ve chvíli, kdy by bylo nezdvořilé je nepoložit. Naslouchat nemusíte; připojení lidé většinou nenaslouchají, spíše čekají až při rozhovoru přijde řada na ně. Je tedy slušné chovat se stejně a nevěnovat příliš pozornost pocitům a potřebám druhé osoby, protože by tak pouze znejistěla.

4. Krajní emoce je třeba potlačovat

Připojení lidé se snaží chovat za každou cenu mírně, ohleduplně a zdvořile. Činům které by mohly někoho urazit, se úzkostlivě vyhýbejte. Připojení lidé se snadno urazí protože jsou přecitlivělí - nestarají se o nic jiného než o své pocity. Připojení lidé dávají přednost emocím jako je znechucení, rozladění, výčitky, arogance, sebelítost, opovržení a lehce zastřené nepřátelství, což jsou v matrixové společnosti známky skutečného charakteru.

5. Připojení lidé se vždy srovnávají s ostatními

Každý člověk je vyjímečný a jedinečný, a jako takový je důležitější než všichni ostatní. Cílem každého jednotlivce je se jakýmkoli způsobem vyvyšovat. Čím více dokáže snižovat ostatní a vyvolat v nich pocit méněcennosti, tím nadřazenější bude v jejich očích a tudíž i sám před sebou. V aréně matrixové společnosti se vzájemně střetávají jednotlivá ega, která se snaží získat moc nad ostatními, Lidé připojení k matrixu zakládají svou sebeúctu na vnějším úspěchu, ziscích a poctách ze strany ostatních lidí. Lidé jsou od přírody soutěživí. Veškerá moc jako taková znamená kontrolu a ovládání - nikoli sebe sama, ale ostatních. Čím více moci dokáže člověk ukrást ostatním, tím více jí má on. Je to tím, že ega se vymezují srovnáváním s ostatními prostřednictvím vnějších faktorů a ne skrze vnitřní pocit vlastní hodnoty a ceny.

6. Nejvyšší metou osobních aspirací v matrixu je sláva

Připojení lidé mají trojí cíl: úspěch, slávu a bohatství. Dosáhnou jich však jen tím, že získají maximální moc nad ostatními. Sláva je konečnou metou všech připojených lidí i když jen hrstka ji dokáže získat. Většina připojených se však tomu může těšit pouze skrze někoho jiného.

7. Připojení lidé potřebují někoho uctívat a někoho ponižovat

V přirozenosti veškeré činnosti připojených je pocit sebepohrdání a bezvýznamnosti. Připojení lidé vzhlíží k těm, vůči nimž se cítí méněcenní a toto uctívání jim skýtá potěšení. Na druhé straně s opovržením shlížejí na ty, které vnímají jako podřadné a toto ponižování je rovněž uspokojuje. A při tom všem se pyšní svým přesvědčením že "všichni lidé jsou si rovni"…

Sedm smrtelných ctností - hlavní motivační faktory připojených:

Chamtivost. Chamtivost je průmysl. Dodává člověku energii a inspiruje ho k výkonu na samé hranici jeho možností, i kdyby měl kvůli tomu zemřít (a zároveň třeba způsobit, že ostatní trpí hladem). Chamtivost se hodí zejména k udržování lidí v připojeném stavu, protože se zcela zaměřuje navenek. Čím je člověk duchovně prázdnější, tím více potřebuje vyplnit svůj život hmotnými předměty. Matrix se tak může udržet navěky.

Chtíč. Touha po sexuálním uspokojení je pro připojené lidi primární. Nepohání je však přirozené biologické, ale psychologické či emocionální potřeby. Z touhy po sexu, kdysi zdravé a přirozené, se tak stala podobně jako z ostatních vlastností v matrixu touha ega po vlastním vyvyšování (často maskovaném jako vlastní sebeponižování). Čím více sexuálních partnerů člověk má, tím více roste sebevědomí jeho ega. Sexuální uspokojování tudíž musí obsahovat trochu opovržení a ponížení toho druhého, aby se vyloučila možnost skutečného splynutí. To by bylo pro připojeného člověka smrtonosné, protože empatie s sebou vždy nese ztrátu vlastního já a oslabení ega, které v izolaci jen kvete. U připojených lidí tudíž chtíč nesouvisí se sexuální touhou po svazku, ale vychází z potřeby dominovat.

Ambice. Úzce souvisí s chtivostí a jsou programovaným přáním, které je vlastností všem připojeným - sloužit systému na maximální výkon a získat tak výhody tohoto systému neboli matrixu. Pokud vnitřní hlas připojenému člověku (pokud ještě nějaký má) našeptává, že ho jeho úspěch jaksi neuspokojuje či je pro něj bezvýznamný, musí být tento pochybovačný hlas okamžitě umlčen vnějšími podněty, které zahltí jeho smysly. Ambice se zde naplňují službou celku, společenskému prostředí v matrixu, který rozhoduje, po čem máme toužit a jak přesně to máme získat.

Závist. Je vyjádřením touhy lidského ega být tím, čím není. Záviděním sousedova auta nebo dívky nejlepšího přítele se posiluje u připojeného člověka chamtivost, chtíč a ambice, takže se z nich stává hnací motor jeho života. Vzhledem k tomu, že ego připojených lidí k matrixu je ze své podstaty nestabilní, nejisté a zmítané pochybnostmi a sebepohrdáním ("…Můžeš být lepší… Takto to udělej a kup si tohle a takhle se rozejdi a sejdi a ulov a zahni a zhubni abys byla chtěná a krásnější…"), je zcela přirozené, že tito lidé touží být tím, čím nejsou (je jim nalháváno, že teprve tam, vně, na ně čeká konečně to štěstí a spokojenost, ne uvnitř nich samých teď a tady). Závist tak přiživuje odpor a nepřátelství, které připojení lidé pociťují vůči ostatním. Závist podporuje pohrdání těmi, které obdivují (zamilovanost je pro ně naprostým prokletím, přestože o ní neustále hovoří), a z této protichůdné emoce pramení pocit závisti.

Vlastní důležitost a sebelítost. Připojení lidé dochází k závěru že jsou důležitější, než ostatní lidé. Proto považují své myšlenky a názory za lepší ( i ty převzaté). Pocit vlastní důležitosti je vlastní všem připojeným lidem a nutí je myslet výlučně a neustále jenom na sebe. Vlastní důležitost je ve skutečnosti sebelítostí, která se maskuje zdůrazňováním vlastního významu. Je to způsob, jakým připojení lidé skrývají sami před sebou i před ostatními oslabující ochromující pohrdání sami sebou. Proto je to ve společnosti matrixu zřejmě nejcennější podsouvaná vlastnost. Připojení lidé nadevše milují pocit sebelítosti, který přikrmuje jejich přesvědčení, že si zaslouží (zase z vnějšku) lepší život, aniž by si připustili, že si své životní podmínky vytvořili sami.

Znechucení. Připojení lidé se ze všech sil snaží své skutečné pocity utajit. Je to proto, že silné emoce, dokonce i záporné jako smutek a hněv, mají ten nežádoucí efekt, že ego pod tlakem mění a transformují. Vzhledem k tomu, že všichni připojení lidé mají své neměnné ego (ego je ve skutečnosti bodem připojení, uzlinou která poutá k pozemskému matrixu), je důležité vyjadřovat pouze takové emoce, které dovolují egu zůstat usazené v jeho známé pozici a vyladění. Připojení lidé mají tendenci trávit ve stavu znechucení většinu svého života a matrix toho využívá. Telefonní budky s ucpaným otvorem na mince, autobusy, které přijedou po půl hodině tři najednou, obaly na kompaktních discích jež není možné sloupnout - toto vše matrix i lidé v něm pracující záměrně vytvořili a udržují s cílem vyvolat co nejvíce znechucení. Čím více znechucení, tím zase domýšlivější člověk se stává.

Lenost. Všichni připojení lidé jsou ve své podstatě apatičtí, neteční a líní. Matrix podporuje ambice, vnější cíle a zisky, ostře však odrazuje od všeho co by připomínalo skutečnou snahu, vůli a disciplínu. Proto se tak naléhavě zdůrazňují vnější cíle; slávy a bohatství člověk může dosáhnout aniž by si musel upevnit charakter nebo vnitřní sílu. Trvalá stagnace je podstatou matrixu, bez ní by nemohl existovat. Tato stagnace je založená na udržování iluze, že ke změně dochází, což má odvádět pozornost připojených lidí od skutečného neutěšeného stavu. Proto je naprosto nezbytné, aby připojené lidi neustále rozptylovaly vnější podněty: cíle, touhy, problémy, obavy související s potravou, obydlím, sexem, penězi, slávou a mocí.
Díky tomu připojení lidé neustále opomíjejí své vnitřní skutečné potřeby a zůstávají ve stavu trvalé stagnace. Jsou tedy fyzicky i materiálně aktivní, neustále musí překonávat materiální překážky a řeší každodenní problémy, ale na vnitřní nebo duchovní úrovni jsou zcela pasivní, až do té míry, že jim schopnost tvůrčí představivosti (které se matrix skutečně bojí) zcela zakrněla a téměř nefunguje.

Shrneme - li to, téměř všichni "připojení" lidé hrají hru na sdílenou realitu, ať už si to uvědomují či nikoli, přičemž hrají podle pravidel, která si sami neodsouhlasili ani nevymysleli. Většinou si ani neuvědomují, že ta pravidla existují. Samozřejmě ani fyzikální zákony, entropii, nemoci, smrt, pohlavní pud, jsme si taky nikdy neodsouhlasili, o tom ale jinde.
Sdílená realita matrixu přitom funguje tak, že nejprve musíte pochopit její pravidla a teprve pak je můžete začít měnit, obcházet či porušovat.
Naprostá většina připojených lidí si však tuto možnost nikdy neuvědomila. Prvním krokem ke svobodě je logicky pochopení a přiznání, že jste otrokem a to pro většinu lidí není vůbec snadné.
 


Aktuální články

Reklama