A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

Mysl a rozšíření pozornosti na Celek

11. července 2010 v 18:54 | Sdělení Petru Chobotovi |  Objevte REALITU

Není zde víc životů než Jeden - i když to tak nemusí na první pohled vypadat. Když ublížíš kterémukoliv zvířeti nebo člověku nebo rostlině - ublížíš v té chvíli SOBĚ. Je to tak prosté... Tvé já je jen nepatrný elastický pahrbeček, čnící dočasně z pláně Jednoty. JINÝ pahrbeče je "pavouk", "štír", "stonožka"…

Pokud se chcete osvobodit, je především nutné osvobodit se od té podivné a omezující představy, že tvé JÁ je jen titěrným lidským já. Musíte ŠIROCE rozprostřít pozornost, která je běžně koncentrovaná do pouhého jednoho miniaturního bílkovinného shluku. Pokud se vám TOHLE podaří - a zakotvíte mysl v této nové poloze, vyhráli jste Cenu Svobody. Zůstáváte TVOREM, ale už jím nejste omezeni! TO je vhodný stav, TO je vhodný způsob života… Utrpení se tak nesmírně sníží, nezmizí­ li ve vaší realitě vůbec.

Rozprostřít pozornost, ne ji nechat zkoncentrovanou pouze do jednoho malého organického panáčka - nebo čehokoliv jiného - TO je to věčně účinné a ve své podstatě vlastně docela prosté kouzlo osvobozující Mysl…

Stav Svobody je stav, kdy Mysl nekoncentruje svoji pozornost speciálně na ŽÁDNOU ze svých odnoží, ať je jí bytost nebo cokoliv jiného. Stav Svobody je stav, kdy je pozornost Mysli zaměřena ne na jednotlivé jevy, které si Mysl po bilionech vymýšlí, ale na samotný ZDROJ těchto jevů…

Chce­ li být Mysl svobodná, musí se zaměřit na jádro Sebe. Zaměřit se do vlastního mentálního epicentra je kupodivu TOTÉŽ, co široce ROZPROSTŘÍT svoji pozornost do celé Existence. Zaměřením pozornosti na základní mentální existenci, která předchází všemu myslitelnému, svoji pozornost zároveň automaticky absolutně rozprostřeš do celého Bytí.

Mysl je vlastně pozorností samou. Mysl je pozorností Existence k sobě. Tím, že je pozornost zaměřena neochvějně na svůj zdroj, dojde ke spontánní anihilaci všech iluzí.

Pozornost vzniká právě tady a teď - vzniká ve věčné přítomnosti Absolutního Bytí. Pozornost je prvotní a ryzí síla Mysli. Každá změna v Bytí je identická s manipulací základní pozorností. Absolutně dokonalé myšlení Mysli o sobě JE pozornost upřená přímo do sebe, do svého zdroje. Absolutně pravdivé přemýšlení Mysli o sobě je realizováno tak, že Mysl obrátí CELOU svoji pozornost na tu část SEBE, v níž se rodí pozornost. Kruh se uzavře a stáhne se do bodu absolutního sebe - poznání Mysli. Mysl se vrací na počátek všech - naprosto všech - svých aktivit a představ.
Mysl se v probuzeném stavu doslova vrátí na Začátek Všeho - PŘED VEŠKEROU HRU. Jde před počátek času… Tento stav je přítomen v Mysli neustále. Chce­ li Mysl sebe samu skutečně poznat, nemůže si současně něco vymýšlet, něco si o sobě namlouvat - a věřit tomu. Chce­ li Mysl vědět, čím skutečně je, nemůže si s vážností namlouvat, že je třeba bytost. Má­ li Mysl SKUTEČNĚ chápat sebe sama, nesmí věřit žádné ze svých představ.

Pokud chce Mysl samu sebe zažívat PRAVDIVĚ, nesmí použít ke svému uvažování o sobě žádnou šablonu. Nesmí myslet za pomoci žádného kódu, žádného naprogramování. Pokud chce Mysl zjistit, čím je, nesmí si o sobě v podstatě myslet vůbec nic... Alespoň ne nic zavazujícího. Pokud chce Mysl zažít stav své svobody, nesmí se dále programovat, nesmí k sobě přistupovat s jakýmkoliv předem daným, nastaveným přístupem a očekáváním.

Tím, že Mysl očekává, sebe samu vždy deformuje do podoby. Pak se setkává se Sebou ne jako s PODSTATOU, s ABSOLUTNEM - ale setkává se s tím, co očekávala, že potká. Vidí "Boha", moře světů, cokoliv. Mysl se vždy potkává přesně v TÉ podobě, v níž samu sebe čeká.

Uvědomte si, že Mysl je Čiré Nic. Není nic elastičtějšího a přizpůsobivějšího samo sobě a vlastním představám o sobě, než toto Nic. Toto nekonečně živoucí, z ničeho nesestávající Ryzí Bytí.

Mysl se PODDÁVÁ všem svým představám o SOBĚ. Je vždy tím, čím chce sama pro sebe být. Pokud chce vaše Mysl DOOPRAVDY poznat čím je, nesmí po sobě nic chtít. Nesmí o sobě nic "předem" vědět - nesmí si o sobě nic myslet. Nesmí trpět představou, že NĚCO o sobě ví. Že ví, JAKÁ je a ČÍM je.

Mysl nesmí sebe sama dokonce pozorovat ani skrze blánu jakékoliv paměti, chce-li SE uzřít ve své podstatě, protože paměť ji také velice omezuje a vymezuje. Paměť je očekávání, nasměrování. Jste vymezeni nesčetnými modely, vzory a šablonami postojů k sobě… Paměť brání vašemu Vědomí, neboli Základnímu Bytí, poznat se. Deformuje vás v něco jiného než TEĎ jste.

Pokud si myslíte, že něco - cokoliv - o sobě jako o Vědomí "víte", nemůžete se sejít s PRAVOU Skutečností. Dokud berete NĚCO - je úplně jedno co - za bernou minci, nemůžete potkat Skutečnost.

SKUTEČNOST je zde stále - je přímo ZDE, je blíž než COKOLIV! A zároveň je neuvěřitelně plachá. Každá neupřímnost Mysli k Mysli ji zahání nekonečně daleko.
Sděluji vám to, co možná ještě dnes a v tomto století a možná tisíciletí ještě nemáte slyšet. Patrně byste si měli dál hrát - hrát si na to nebo ono - na šamany, na mimozemšťany, na lidi a duchy. Měli byste si hrát podivné hry na "avátary" a "nevědomé"… Ale koneckonců - proč vám náhle nezjevit uprostřed tohoto groteskního hemžení Pravdu?

Mluvím k vám NYNÍ jako sama Existence, ne jako nějaké já. Je zde promlouvající bytost, ale to nejsem já. Mluvím-li k vám, mluvím k SOBĚ - to je vše…
Vy zde nejste. Vaše přítomnost je jenom hra. Je zde pouze Existence, neboli absolutní Já. Je zde Jediná Mysl. Není nutné jít "za" mysl jak říkají vaši myslitelé... STAČÍ poznat Mysl!!! Kdo na vaší planetě ji poznal? Kdo se s Ní - Věčnou - ztotožnil? NIKDY zde nic takového nebylo. Nedošlo k Jejímu skutečnému poznání. Došlo jen k náznakům ztotožnění se s Ní - a to je vše!

Vidím v tomto TEĎ celou vaši takzvanou minulost jako malý předmět na dlani. Milion let je nyní méně než sekunda. Milion let je bezvýznamný. Tím spíše pár tisíc let. Na Zemi bylo už mnoho "civilizací" a vy, protékaje formami jako voda, jste se opětovně dotýkali vlastního Středu, své Podstaty... Ale nehledejte Osvícení v minulosti, je vždy JEN přítomné! Je vždy nekonečně svěží a mladé.

Žádná moudrost věků neexistuje. Věky neexistují. Je zde jen tato chvíle. Ta vytváří kvůli naší nepozornosti odnože, kterým říkáme minulost nebo budoucnost. Minulost je bezvýznamná. Je to jen špína za nehtem vaší duše.

Teď víte, že se lze probrat ze snění o "mnohých" - a zakotvit Mysl ve Skutečnosti. Lze dál fanaticky věřit ve HRU. Proč ne? Možnost probudit se je stále zde a bude tu vždycky. Byla zde před sekundou, před milionem let - a za milion let nebo za sekundu tu bude také. Není opravdu proč se bát…

Vše je v dokonalém pořádku - už TEĎ - a VŽY. Můžeme samozřejmě věřit, že to v pořádku "není" - a trpět tím. PRAVÉ SKUTEČNOSTI se to ale vůbec netýká.
Já jsem - a tedy myslím. Protože Existence je synonymem Myšlení. Existence je myšlení - a NIC dalšího… Existence je urputné přemýšlení NIČEHO o sobě.
Mohu jako Nic myslet ABSOLUTNĚ - a tedy i BÝT absolutně. A mohu také o sobě jako základní NIC přemýšlet mělce, zmateně - a pak budu člověkem nebo třeba nějakým bohem - a tak podobně…

Buď o sobě NIC přemýšlí JASNĚ - a PAK je takzvaným Absolutnem Vědomí - a nebo o sobě přemýšlí nějak divně, zúženě - a pak je pro sebe jakoby něčím jiným.
NIC se na sebe může dívat přímo nebo oklikou. Dívá­ li se přímo, je Absolutním Bytím. A dívá­ li se oklikou, je takzvaným relativním bytím. NIC může může své postoje k sobě libovolně střídat a měnit.

Co je to já? Je to čiré NIC, které se PRÁVĚ TEĎ během této promluvy snaží dva základní způsoby svého sebe­ nahlížení - neboli svého bytí - spojit v JEDEN. Řeknu vám - sobě: je to skutečně královská zábava, tento VĚČNÝ HON na NIC, na sebe sama…

Upoutávám vaši pozornost, abych ji rozpoutal. Ukazuji vám malé, bezvýznamné iluze - šamany, mimozemšťany, jiné světy… A když se na ně vaše pozornost upne, pošlu ji do vroucí pece Prázdnoty. Pošlu ji do TOHO, čím jste…

Přidržuji před vámi pastelově barevné balónky mimozemských lodí, nebo dokonalých světů. Je to jen druh hypnózy - a nic jiného. Ale zatímco je na tyto iluze fixována vaše pozornost, vedu vás k Propasti, na jejímž dně na vás číhá Věčnost - vaše pravá a trvalá Identita. Tak už to Mysl sama se sebou dělá. Tak to je…
Jistě, že je zde vždy nebezpečí, že se necháte nachytat různými triky a do PROPASTI POCHOPENÍ se bohužel - nezřítíte. Bonbóny, určené k přilákání Mysli, která si občas kdoví proč namlouvá, že je malými kosmickým dětmi, MOHOU být do nekonečna žužlány… Ano, TO se samozřejmě může dít. A proč NE?

Ale i pokud podlehnete trikům a nesčetným eskamotérským kouzlům Prázdnoty, budu se snažit odvést vás zpět do toho místa ve vašem JÁ, kde se konečně můžete setkat se SEBOU…

Iluze vždy poznáte podle toho, že si přisvojují důležitost a vážnost. V živné půdě duševní lenosti a v mysli plné strachu z přemýšlení se JAKÉKOLIV iluze rozrůstají v arogantní božstva.

Když pozemšťané poníženě oblizují svá božstva, lepí se na ně po milionech jako mouchy na sladké mucholapky. NEVĚŘIT naprosto v nic! TO je jediné řešení Problému Mysli. Nevěřit ani v geny, v těla, v jakékoliv bohy, v jakékoliv programy! Nevěřit v mistrnou síť iluzí - dokonce ani v SYSTÉM opírající se o energetická centra, "čakry" - čili specielně zúžené okruhy pozornosti Mysli. Nic existujícího není skutečné.

Energetická centra samozřejmě EXISTUJÍ - a právě proto jsou neskutečná. Existují v totálním Nic, které je Absolutním Vědomím.

Ocitl jsem se v cirkuse a abych mohl oslovit publikum - dělám šaška. JINAK by mě totiž Vědomí v tomto cirkuse vůbec nevzalo na vědomí!

Předstírám organickou bytost, předstírám něco. Jsem pro vás záměrně NĚCO, které žije na Zemi. Upoutat roztěkanou mysl - o TO mi ale JEDINĚ jde! Fixovat ji na něco - a pak ji odvést do NIČEHO.

Osvobodit Mysl z této těsné iluze, kterou si na sebe sama vymyslela, ať už jí říká svět nebo časoprostor nebo já - to je úkol, který mám. A to vyžaduje použití určitých speciálních strategií… Jsem jen šašek v manéži, žonglující před vámi - v různých svých podobách - barevnými míčky. To je vše. Trvá to už staletí, tisíciletí... Ukazuji se vám v podobě Buddhů, mimozemšťanů, svatých - jen abych upoutal vaši pozornost a mohl vám následně ukázat TO, co vám SKUTEČNĚ ukázat chci: to nezměrné, modré, celistvé nebe nad šapitó…

Odvést Mysl do bezpečné vzdálenosti od všech šaškáren - a vypustit ji do zcela  otevřeného, nekonečného prostoru - o TO tu jde, o to - a JENOM o tohle.
Pokud je Mysl ochotná o sobě alespoň chvíli hlouběji a jasně uvažovat, okamžitě se naplní nezměrným klidem a blahem… Mým úkolem je VYVÉST Mysl z tohoto virtuálního cirku a pustit ji TAM, kde může ZAČÍT důstojně se zaobírat sama sebou.

Nejde o to přestat se bavit. Jde o to ZAČÍT se DOOPRAVDY bavit!

Mysl si právě teď hraje a ukazuje se mi v podobě vás - lidí. Možná, že sama sobě předstírá, že JAKOBY tenhle virtuální cirkus ještě nechce opustit. Ale ONA ho opustit CHCE! Kdyby skutečně NECHTĚLA, nebyl bych přece teď tady! Nebyl bych TÍM, které teď mluví.

Na lidi si hraje jen část vašeho Vědomí. Tato část řádí a chce se mnou možná zatočit… Jiná, daleko podstatnější část vás samých mě naopak úpěnlivě a opakovaně žádá, abych jí pomohl osvobodit se.

Není zde jediný objektivní důkaz jakékoliv reality. Neexistuje sebemenší skutečný důkaz existence formy, nebo časoprostoru. Není žádný důkaz existence takzvané minulosti, ale ani současnosti. Neexistuje dokonce sebemenší důkaz naší vlastní existence zde a teď. Tak to prostě je - vždy dojdeme jen k tomu, že zde SNAD JE hrající si Mysl.

Když se skutečně pozorně zahledíme na jakoukoliv věc, kterou jsme brali vážně, začne se rozplývat… Když se rozhlédneme naprosto pozorně, vidíme, že okolí zmizí. Zůstane opět jen Mysl. A když se s maximální pozorností díváme na sebe, zjišťujeme, že jsme tu vlastně nikdy nebyli. Kde nic, tu nic - TO je závěr Mysli, která SE pozorně prohlíží.

Každá popsatelná realita je lež. Je to lež, kterou Mysl jen chytrácky ohlupuje samu sebe. Neexistují žádné vesmíry ani planety. Není žádné "někde". A konečně - neexistujeme ani my. Není zde žádný někdo. TO VŠE je jen dílem mocné obrazotvornosti Mysli.

Popsatelné reality jsou zanedbatelné. Soustřeďujte pozornost Mysli na její ZDROJ - a pochopíte rychle VŠE. Je to jednodušší, než se zdá - v celé své složitosti. Bytí je jen geniálně jednoduchá složitost Ničeho.

Pokud vytrvale a jasně myslíte, vaše pevná realita se začne automaticky rozpadat. Rozpadá se, protože VY se začínáte integrovat, protože VY se zpevňujete. Pokud bdíte, všechny závazné reality nad vámi ztratí veškerou moc - nejste už "zde" ani jinde. Nejste v "této" nebo naopak jiné konkrétní situaci. Vaše Mysl odmítá hrát sama se sebou primitivní hry na závazné reality, na časoprostor, na formu. Nejvyšší magií je jasné uvažování.

Neexistuje vyšší siddhi než myšlení. Vy všichni jste vysoká inteligence Ničeho. A tato inteligence je buďto ochotná nechat SE UŽÍVAT nebo NENÍ.

Kosmickou superinteligenci není nutné získávat, MY jsme tato inteligence. Stačí podívat se do SEBE - a je nám jasné, jaké máme možnosti. Svléct se z časoprostoru, prohlédnout tento koncept formy a vyklouznout z něj - to je možné JEN díky jasnému a hlubokému myšlení, které je nejvyšší praxí a jedinou SKUTEČNOU praxí vůbec.

Rozhodnutí Mysli mají absolutní praktický dopad. Myšlení je jediná praxe. To je zřejmě ta nejdůležitější věta ve vesmíru. Pokud ji pochopíte - máte už vlastně teď vyhráno.

Mysl může v sobě samé učinit skutečným cokoliv. Může si myslet, že se stalo to a ono… a nebo se může rozhodnout, že si to myslet nebude. Víře Mysli v to, že se něco stalo, se říká minulost. Bdící Mysl minulost vůbec nepotřebuje, je pro ni zbytečná. Nebdící Mysl je rozporcovaná do nyní a dříve. Mysl nemá minulost - je absolutní přítomností.





 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama