A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

>> Úvodem k následným sdělením a informacím

11. července 2010 v 20:56 | Já |  Objevte REALITU
Cílem tohoto celého blogu - webu - je pomoci lidem objevit vyšší pravdu o naší realitě, o naší situaci a souvislostech. Krom uvědomění si existence Matrixu - jakési nosné matrice, jejíž jsme jako lidé také součástí, je důležité vědět, kdo za touto zcela reálně vypadající iluzí matrixu stojí, kdo jej vytvořil a proč a jakou roli a jaké možnosti nebo budoucnost máme my jako lidé.

O těchto informacích velice zasvěceně již více let hovoří na svých přednáškách Petr Chobot a na jeho stránkách http://www.petr-chobot.eu se tlačítkem "promluvy" dostanete ke mnoha sdělením od jiných bytostí či Univerzální Mysli, které Petr Chobot při šamanských obřadech a naladění se na vyšší úroveň zachytával a byly zapisovány. Sdělení jsou rozdělena podle míst kde k nim došlo.

Přišlo mi důležité tato sdělení zkopírovat na tento blog s tím, že jsem upřednostnil rozdělit tyto informace do několika článků více tematicky, bez ohledu na místo, kde se přenos informací uskutečnil.

Petr Chobot  se narodil v bývalém Československu ve městě Tábor 3. července v 7:30 ráno roku 1967. Jeho inkarnace byla od samého počátku velice odlišná od osudu většiny lidí. Jeho vědomí neprošlo "clonou zapomnění " a šlo tedy o tzv. vědomé vtělení. Tedy od počátku si byl vědom toho, že není tělem, člověkem atd… Pamatoval si přesně svůj vstup do embrya, výběr vhodného těla, rodičů a prostředí. Už to nesmírně silně určovalo jeho další osudy.
Od dětství vnímal aury, energetická pole, mohl vědomě a záměrně opouštět své tělo a volně komunikovat s obyvateli jiných dimenzí. Už jako malé dítě začal okamžitě "učit" své okolí - ve škole psal a kreslil pro spolužáky zvláštní "kosmicke komixy", v nichž vysvětloval pojmy jako třetí oko, telepatie, putování v podobě shluku mysli z planety na planetu, jev UFO, popisoval obyvatele jiných světů a jejich návštěvy Země. Neustále opakoval, že není z tohoto světa a ve svých "komixech" popisoval běžně jiné dimenze, časoprostorové brány a mimozemské základny na Ganymedu a Callystu…

V roce 1984 byl PCH podivnou náhodou vybrán pro studium vyšší nervové činnosti a biologie mozku na univerzitě v bývalém Leningradě (dnes Sankt Petersburg v Rusku). Zde se ve velmi mladém věku seznámil s výzkumy psychiky, které patřily k možná vůbec nejhlubším v bývalém Sovětském imperiu a celém tehdejším tzv. "Východním bloku", tedy v Rusku a jeho vazalských zemích. Zde, na katedře akademika Vasiljeva (vědec známý svými výzkumy telepatie) pochopil, že masy lidí jsou doslova voděny za nos, jelikož jsou jim zcela utajovány výsledky exaktního vědeckého bádání na poli mimosmyslové ho vnímání a mentální podstaty člověka. Rozhodl se  zasvětit svůj život výzkumu vědomí a  rozvíjení a  pochopení  svých  schopností.
V příštím roce poprvé navštívil Střední Asii, kde se setkal se súfijskými mistry a začal studovat techniky islámského mysticismu. Díky své senzitivitě a informacím od súfiů nalezl tehdy ve Střední Asii jakési průchody do jiné dimenze bytí, do prostoru, kterému se  v místní tradici říká "Shambhallah". PCH popisoval tento prostor jako jakousi quasihmotnou učebnu a systém základen pro pomoc Zemi, které spravují bytosti z různých hladin existence a různých vibračně vyšších světů. Zde PCH procházel velmi intezivní výukou. Zajímavým aspektem pobytu v této zóně bylo podle PCH to, že části pobytu zde chyběly někdy ve vědomé paměti a bylo možné si na ně vzpomenout až po několika letech.


V Leningradě již v roce 1984 přesně předpověděl rozpad sovětského impéria  a další změny a události, k nimž pak skutečně došlo, včetně válek v Zakavkazsku atd… Svými schopnostmi zaujal patrně tehdejší tajné služby, popisoval honičky s agenty "KGB" - při jedné z nich přežil skok z Palácového mostu do ledové Něvy. Údajně ho zachránilo speciální energetické pole, které kolem něj vytvářely bytosti z jiné dimenze, jakýsi ochranný štít.


V roce 1989 a 1990 byl PCH pozorovatelem v několika ohniskách ozbrojených konfliktů, především v Náhorním Karabachu. Oficiálně pracoval pro zpravodajskou službu, jeho poslání bylo však zcela jiné: z vyšších dimenzí dostal úkol utlumovat konflikty na planetě Zemi vytvářením polí zvláštní mentální energie v místech válek a přímo na bojišti. PCH někdy vzpomínal na situace, kdy pomoci této energie, posílané "shora", bylo možné zastavovat tanky nebo čelit bez škrábnutí přímé palbě z kulometu. Na Náhorním Karabachu byl ovšem PCH přesto zraněn - kulka zasáhla jeho lebku. Ovšem právě díky oné speciální energii došlo k tomu, že neprolétla stěnou lebky, ale zastavila se v ní. PCH vzpomínal na tuto misi jako na nesmírně náročnou etapu svého života, která ho značně ovlivnila. Byl konfrontován s lidskou primitivitou a zlem v jeho nejhorších podobách. V reakci na jeho zoufalství ze stavu lidstva mu zde kosmické bytosti vysvětlily, že jediná cesta k míru a radosti na Zemi je cíleně měnit vědomí lidí masově "k lepšímu" cestou veřejné výuky. Zjistil, že  jakákoliv forma nacionalismu a náboženství slouží pouze k zastavení člověka na jeho cestě k Pravdě a Sebepoznání. Pochopil prý tehdy, že v člověku jsou 2 bytosti - primitivní dravec a světelné kosmické jádro. Jedinou cestou k dobru může být sebeidentifikace s nesmrtelným světelným jádrem.
Velmi zajímavá je také role PCH v tzv. sametové revoluci v bývalém Československu. Ač zcela apolitický, byl v těsném kontaktu s předními disidenty a už rok před politickými změnami přesně předpovídal další vývoj událostí. Byl u zrodu revoluce přímo na Národní třídě, dopředu věděl, že dojde v tomto místě ke střetu a vytvářel zde pole speciální energie, které mělo zabránit, aby došlo ke ztrátě na životech. Poté odletěl do Moskvy (průvodní listiny a prostředky k této misi obdržel přímo z rukou manželů Havlových!). V Moskvě vystoupil v ruském parlamentu a plamennou řečí obrátil sympatie na stranu tehdejší revoluce. Dokonce zde měl osobní schůzky s vysokými ruskými generály, kteří ostře vystupovali proti stažení ruských vojsk ze střední Evropy - podle jeho vlastních slov je měl za úkol "přeprogramovat k do-  brému". Z Moskvy odjel hned do Rumunska, kde zuřila občanská válka a byl zde až do konce tohoto konfliktu, protože bylo třeba polem mimozemské energie "zmírnit utrpení obyvatel".


PCH se přátelil s předními ruskými fyziky, poznal se i s A. Sacharovem,  autorem ruské vodíkové pumy. Pobýval dlouho v "zakázaném městě" Gorkij, kam byly soustředěny tzv. utajované výzkumy, včetně výzkumu mimosmyslového vnímání, telepatie, dálkové hypnózy, telekineze a podobně. Zde se dostal do úzkého vztahu s akademikem Jeremilovem, který v Gorkém vedl vládní projekt výzkumu mimozemských aktivit na Zemi, speciálně na území bývalého Svazu sovětských republik. Díky svým schopnostem mohl PCH pomoci obohatit tento výzkum a zpětně také on získával naprosto unikátní informace. PCH si zde potvrdil to, co už dávno věděl: veřejnost je jen naprosto nevědomá, cíleně dezorientovaná a dezinformovaná masa, považovaná vojenskými a jinými "elitními" skupinami za pouhé hejno prosťáčků, novodobých sociálních otroků.
PCH se díky svým přátelům dostal do laboratoří, kde byly využity v praxi objevy vědců Kozyreva, Shipova, Akimova a jiných, kteří postulovali teorii torsionového pole jako zdroje telepatických a jiných schopností. Zde viděl jak fungují torsionové generátory aplikované i jako zbraně proti civilnímu obyvatelstvu díky své schopnosti měnit masové vědomí nebo ho nasměrovat k určitým předem zvoleným objektům zájmu.
V Gorkém absolvoval PCH také speciální dlouhodobý výcvik mimosmyslového vnímání, během kterého se učil zvládat své schopnosti i v extrémních podmínkách. Na Urale sloužil jako medium při spojování se s posádkami tzv. UFO lodi, které PCH považoval spíše za objekty z jiné dimenze či času, než za klasické "mimozemské lodě".
Během jedné rutinní operace spojené se soustředěním mysli a dálkovým vnímáním došlo prý k události, která byla pro PCH převratná: přímo v prostoru základny došlo prý k fyzické materializaci bytosti, která se telepaticky představila jako Kristus, vystřelila do PCH oslnivě zlatý kříž a sdělila mu - a současně všem přítomným - že má před sebou učitelskou misi, kterou musí splnit. Záhy poté došlo za podobných okolností k druhé materializaci bytosti z jiné dimenze, která se představila jako "Marie Matka" a tato bytost opět sdělila jak PCH, tak i všem přítomným, že PCH čeká důležitá učitelská mise. Kromě toho popsala veřejně budoucí události ze života PCH, které se později skutečně staly a předpověděla, že PCH čeká velmi nelehký úkol, pronásledování a takřka mučednický osud, ale že neexistuje jiná cesta a je nutné lidem předat Vyšší Pravdu. V tomto smyslu je pozoruhodné, že PCH nebyl nikdy - ani před touto událostí a vlastně ani po ní - nábožensky založen.


I když PCH rozhodně neměl a nemá náboženské cítění, působily na něj bytosti, které se zmaterializovaly "velmi dobrým dojmem" a na základě jejich rady odjel do Prahy. Ve skutečnosti mu ovšem role veřejného mluvčího nevyhovovala a doufal, že se mu podaří se jí "nějakým energetickým manévrem" vyhnout. V Čechách ho o potřebě veřejně působit nakonec zřejmě přesvědčila mystička Míla Tomášová, které si PCH velice vážil. Vzpomínal, jak mu během jednoho jejich setkání kdesi v lese popsala přesně jeho minulost i budoucnost, jeho vztahy s lidmi, "prostě vše"… Míla Tomášová předpověděla PCH, že bude pronásledován, ale že musí svůj úkol splnit a že ho nakonec také splní. S MT spojovalo PCH jakési společné "mimozemské pole", věřil, že byla bytostí inkarnovanou též "odjinud", takže se jí její pozemské životy příliš nedotkly a zůstala v bdělém stavu vědomí. PCH začal přednášet veřejně v roce 1992 Praze a jeho neopakovatelné přednášky vzbudily okamžitě značný zájem nejen unikátním obsahem, ale také zvláštní energií v sálech, která při nich vznikala. Více lidí např. vnímalo kolem PCH zlatou záři zatímco přednášel, jiní cítili, že vstupují v sále spontánně do změněného stavu vědomí. Jiní opět referovali o přítomnosti světelných postav kolem PCH a podobně. Samozřejmě, že návštěvníci byli především zaujati obsahem přednášek PCH, které byly každá jakoby neopakovatelným kosmickým "show", plným humoru, lásky a inspirace. PCH byl schopen mluvit bez přestávky celé hodiny, naprosto plynule, jako by i velmi složitý text odněkud prostě četl. Později PCH svým spolupracovníkům prozradil, že skutečně většinu přednášek "čte" - jako by byl napojen na vyšší zdroj. Žertem sám sebe označoval jako "organické rádio". Přednášky obsahovaly podrobný popis energetických center člověka - tzv. čaker, napojení těchto center na jiné dimenze a paralelní světy, PCH podrobně popisoval astrální realitu a strukturu celého Universa. Počátkem 90tých let působily informace, které takto PCH předával, doslova jako zjevení. Působilo to, jako by k lidem mluvil v masce mladého pohledného muže starý jógín kombinovaný s návštěvníkem z jiné planety… Někteří lidé byli šokováni samozřejmostí, se kterou PCH předkládal naprosto "nelidské" pravdy a informace. Sály, v nichž PCH přednášel, byly vždy nabité do posledního místa, často vzadu ještě stáli natlačeni lidé, na které už nezbylo místo. Při vstupu jste měli často dojem, že jdete spíše na koncert rockové hvězdy než na náročnou přednášku, týkající se ezoterických témat. Návštěvnost přednášek stále gradovala, památná vystoupení PCH "Na Vltavské" dosahovala návštěvnosti až tisíce -! - lidí. V polovině 90tých let došlo ve veřejné práci PCH ke změně: začal preferovat výcvik lidí před prostým předáváním informací. Tvrdil dokonce, že veřejnost není ještě připravena přijmout Pravdu o existenci a že pravdivé informace o astrálu či mimozemšťanech mohou lidem i škodit, protože si je nedokážou zaintegrovat do svých životů a vnímají je jen jako senzaci. Ovšem doopravdy přednášky PCH bezpochyby pomohly tisícům lidí se zorientovat i  v jejich lidských životech a inspirovaly je k mnohem hlubšímu prožívání své existence. PCH ovšem preferoval semináře, kde začal vyučovat originální metody tělesné relaxace a meditace, které vedly až ke schopnostem exteriorizace (vědomého opuštění těla), možností najít v sobě záznamy všech tzv. minulých životů a podobně.


Semináře PCH byly stejně neopakovatelné jako jeho přednášky, spojoval je ale jednotný záměr: umožnit pokud možno každému ZAŽÍT to, že je něčím víc, než jen tělem a člověkem. Některé semináře byly zaměřené především na zvládnutí exteriorizace (stavu opuštění těla), jiné na odblokovaní informace o předchozích životech, ukryté v energetických centrech jedince. Bylo také mnoho seminářů, zaměřených na identifikaci s "bytostným jádrem" každého jedince, s jeho vnitřním skutečným, nesmrtelným Já. Byly také meditace sloužící přímo k napojení na Absolutno, na Základní Vědomí, které je Jádrem a Podstatou všeho. Nejdůležitějším rysem těchto meditací bylo to, že lidé doslova masově skutečně zažívali rozšířené stavy vědomí, sebepoznání a astrální cesty mimo tělo, něco, o čem se v podstatě mnohdy před tím neodvažovali ani snít, nebo to znali pouze teoreticky např. z literatury. Semináři PCH prošly v 90tých letech stovky a stovky lidí a absolventů stále přibývalo. Začaly se šířit nahrávky meditací, protože lidé zjistili, že také tyto nahrávky fungují, to jest mají stejný "vytělesňující" nebo jiný efekt. Zjistilo se, že meditace PCH mají velmi významný léčebný efekt, a to velmi zvýšilo jejich přitažlivost. PCH pracoval tak, že meditace řídil svým hlasem, prohluboval je neustále, až dosáhl potřebného efektu. Objasňoval, že na jeho hlas se namotává jakási energie odjinud, která vlastně hraje klíčovou roli v celém procesu. V sálech, kde meditace probíhaly, docházelo k neuvěřitelnému efektu koncentrování energie, často stačilo do takového prostředí prostě vstoupit a lidé se samovolně dostávali do změněného stavu vědomí. PCH se nacházel během své práce v jakémsi druhu transu, většinou přednášel své meditační texty se zavřenýma očima nebo s nepřítomným pohledem. Meditační texty mu byly projektovány přímo do vědomí z kosmických zdrojů a byly naprosto dokonalé. Vypadalo to, jakoby PCH četl dokonale básně, které s vámi ovšem pracovaly a dělaly s vámi neuvěřitelné věci. Každý se už po pár slovech dostal do stavu odpoutání se od běžného světa. Takovéto meditace trvaly někdy i několik hodin nebo byly kratší a během dne se tímto způsobem projektovala celá řada jednotlivých meditací.


PCH se přes masový zájem o jeho akce nikdy neprezentoval jako guru, nebo učitel - obvykle sděloval, že mu role gurua nic neříká a že je pouze "technický pracovník". Nicméně někteří lidé, posedlí potřebou "uctívat" se z PCH snažili pro sebe gurua udělat a byli konsternováni, když se PCH programově této roli vyhýbal. Ve skutečnosti PCH nabízel naprosto nový model práce a výuky, tvrdil, že čas "guruů" již skončil a měla by ho nahradit epocha vzájemného přátelství, vzájemné úcty a všeobecné lásky, která nezná "uctívání" a ponižování se před dominantními "opičáky v rouchách". Většině lidí byla tato nová cesta vnitřně blízká a sympatická, bylo ale i dost takových, kteří se báli ztráty svých jistot a vyčítali PCH, že boří a ničí úplně všechno "lidské", že dostatečně nectí "tradice", že se namísto důstojné role gurua, které by rozuměli, stal nebezpečně nezařaditelným charizmatickým budičem spících. Každý, kdo navštívil jakoukoliv akci PCH, byl doslova otřesen jeho mocným charizma, jeho vyzařováním. V tomto kontextu bylo a je směšné číst výplody zoufalců, kteří PCH nemohli a dodnes nemohou prominout, že se  stal přirozeně i idolem dívek a místo jeho úžasné práce, která nesmírně pomohla tisícům lidí, se zaobírají raději jeho údajnými "milostnými aférami" a jinými bezvýznamnými detaily jeho života. Je pravda, že PCH se v lidských vztazích nikdy dobře neorientoval, od dětství nechápal lidské postoje a možná ho ani přiliš nezajímaly. Někdy se zmínil o tom, že pochází ze světa, v němž je JEN láska a všichni navzájem zde sdílejí JEDNO vědomí, zatímco zůstávají individualitami, ale bez ega. Skutečně nectil lidské hodnoty jako je "rodina", "vlast", "náboženství" a považoval je za pouhé zvířecí atavismy, za projevy divošství. Zároveň ale zcela respektoval právo každé bytosti na stav její mysli a na to, co prožívá - považoval Zemi za "rozvojovou planetu" která má před sebou tisíce let vývoje, současnost vnímal jako jakýsi pravěk, říkal, že Země je ještě velice mladá a potřebuje nutně čas ke svému dospívání. Tvrdil, že do vývoje Země nelze nešetrně zasahovat, spíše ho sledovat a inspirovat čas od času její obyvatele k akceleraci evoluce.

...celá biografie viz jeho stránky...



Mnoho promluv (následné tematicky přibližně rozdělené články) se uskutečnilo v Jižní Americe a jen některé z nich se podařilo zachytit na nahrávce a převést do písemné formy.
PCH se dostával do stavu, v němž takto v "napojení" promlouval spontánně a nečekaně, nejčastěji na silových místech vysoko v Andách, v jeskyních na břehu Pacifiku, nebo i během rituálů, vedených jeho přáteli šamany v pralese a u posvátných "kamenů síly".
Během promluv byl vyladěn na jinou dimenzi bytí. Je zajímavé, že i čtení těchto poselství vyvolává u mnoha lidí stav změněného vědomí, a dokonce změny fyziologie, vyléčení, velké životní změny a probuzení "mimořádných schopností".







 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama