A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

Duben 2011

PAST: Iluze vědomí

24. dubna 2011 v 20:31 | David Icke |  Objevte MATRIX

Vím, je to neuvěřitelné, že je ta samá bitva bojována pořád dokola, ale zamyslete se nad tím. Vezměme si bitvu z filmu nebo na internetu. Začátek, střed i konec bojů vždy existují na disku či softwaru.

Stejné je to s Matrixem. Když přetočíte film a stlačíte 'Play', změnilo se něco od doby, co jste ho sledovali naposled ? Ne. A ještě jednou, s Matrixem je to stejné do té doby, než Matrix, či vědomí, které rozhoduje o možnostech, nepřepíšou scénář.

To je proč jsou matrixácké klony, Ilumináti, tak vystrašení individualitami, které se odmítají spokojit s programem. Když tak činí, přepisují jej. Vědomí tohle může udělat potlačením programu za pomocí DNA. Když to neděláme, tak se, jak se říká, historie opakuje. Doba kamenná, Doba železná, Průmyslová revoluce, dnešní svět ovládaný stroji se opakují pořád dokola. Abyste si je zažili, potřebujete být v tom bodě programu, to je vše.

Nejdeme nikam, nevyvíjíme se, pouze si zažíváme část programu navrženého k našemu zotročení, abychom se proměnili v generátory strachu - energie, která napájí Matrix.

Pomyslete na koníky na kolotoči. Nezáleží, jestli na nich někdo sedí nebo ne, pořád se točí dokola s ostatními. Naše 'fyzické' těla jsou biologickými počítači čtoucími softwarové programy a běží celý čas. Otázkou je, zda si vědomí sebe samého volí zažívat tenhle iluzorní svět přes software 'koní' na kolotoči (lidských těl), nebo ne. Jestli ne, 'tělo' bude pořád hrát podle programu, protože je biologickým počítačem schopným 'myšlení' (hodnocení dat). Ale bez vědomí by nebyl ničím více než jen softwarem.

Vše, co vidíte v Matrixu, je součástí programu, včetně vašeho vlastního těla.

Výjimkou je vaše vědomí, tedy ti, kteří nějaké mají. Protože takové, jaké zde definuji já, nemá každý. Fenomén 'ženy v červených šatech' - žena, která byla jen částí softwarového programu, i když vypadala 'skutečná' - v prvním dílu Matrixu, není omezen/ohraničen jen holywoodským sci-fi scénářem.

Tyto 'počítačové' výtvory, tyto koně z kolotoče bez jezdce, jsou všude.

Vědomí je uvězněno Matrixem v zrcadlovém bludišti plném kouře, které implantuje falešnou realitu. 'Červené šaty', či softwaroví lidé, nejsou problémem, protože oni jenom sledují kódy.

Cílem Matrixu jsou ti s vědomím samého sebe, kteří zjistili, z jakéhokoli důvodu, že jsou uvězněni v pasti. Toto je prvořadou činností těchto lidí - tohoto vědomí - jelikož společenský systém v této části systému je tak navržen.

Už léta ve svých knížkách vysvětluji, že systém je nastaven, aby udržel vědomí ve vězení pěti smyslů. Všude můžete vidět, jaká je to zřejmá pravda. Ale co je tím pětismyslovým vězením ? Je to vězení mozku a těla - DNA ! Dokud jsme zaměřeni čistě na pětismyslovou realitu, jsme otroky DNA, která diktuje naše myšlenky, emoce a akce.

Vědomí většiny lidí nikdy nedostane své ruce na volant/kolo života, jelikož DNA sedadlo řidiče nevyklidí. Vědomí ve své propojené nekonečné síle může jednoduše převzít kontrolu. Je však složité to udělat, neuvědomíte-li si, že jste Nekonečným Vědomím a myslíte si, že DNA myšlenky a emoce, které máte, jsou vaše. Takhle je film neustále přehráván dokola, zatímco si spící vědomí myslí, že přivolává rány !

Záměrem je předělat vědomé bytosti na generátory strachu ve všech jeho formách k posílení Matrixu. Vzít jim svobodu (freedom) a nahradit ji něčím, co já nazývám 'feardom' - nadvláda strachu. Jedním z hlavních způsobů, jak se to děje, je skrze softwarové programy, kterým říkáme 'leaders' - 'lídři'. Vzpomenete si na důraz, jaký jsem kladl na posedlost iluminátských rodin křížením a genetikou. Jak jsem vždy předpokládal, to co nazýváme zplozením, je nahrávka dvou softwarových programů (otce a matky) na jeden disk - dítě. Všechny těla jsou softwarové programy a rozdílem je, jestli jsou pouhým softwarem (Červené šaty), nebo je tam obsáhnuto i vědomí. Když se vědomí projevuje skrze tělo, přepisuje DNA naprogramování, které je obratem vysíláno k další DNA a k Matrixu obecně. Tito lidé mění pokrevní linie a výsledkem je, že se tyto genetické linie Červených šatů stále více vymaňují z diktátu programů. Takoví lidé přidávají do svých pohledů a rozhodnutí srdce, mají schopnost empatie, soucitu a čestnosti. Ve zkratce, nebudou reagovat jako programový disk způsobem, jakým Matrix požaduje násilí, slepý fanatismus a nedostatek soucítění s těmi, kteří trpí důsledky jejich akcí.

Svět je zaplavený touhle mentalitou, protože je zaplaven softwarovými lidmi.

Všechno je to iluze, dokonce i dýchání a přijímání potravy. Musíme to dělat jenom proto, že naše DNA říká, že se to tak dělá a my jí věříme. Vzpomínáte si na scénu z prvního filmu o Matrixu, kde spolu Neo a Morfeus bojují v kung-fu softwarovém programu ? Morfeus tam říká Neovi, který lapá po dechu: "Myslíš si, že jsi to ty, kdo tady dýchá ?" Samozřejmě, že to tak nemohlo být, protože byl v kung-fu programu, a ne ve svém těle. Ale pořád dýchal, jelikož jeho mysl tak byla naprogramována. Musí čistá energie, čisté vědomí, dýchat plícemi ? Tak proč tak děláme, když jsme také čistým vědomím ? Jenom proto, že věříme, že to děláme.

Nezapomeňme však, že svět, ve kterém 'potřebujeme dýchat' se celý odehrává v našem mozku. Není to 'tam venku', kde je zákon dýchání aplikován. Stejné je to s jídlem/stravováním. Sedne si snad energie, vědomí na oběd a objedná si pizzu ? Ne, ale dělá to DNA programování. Potřeba jídla, tepla a přístřešku je vepsána v programu Matrixu, protože on nás ovládá pomocí závislosti a potřeby přežít.

Kdybychom k přežití nepotřebovali jídlo, teplo, přístřešek, pohleďte, jak by se ovládání systémem vytratilo z vašeho života. Neříkám, že můžeme teď hned, když v tom uvidíme tu intelektuální hloupost, přestat dýchat a jíst. Pokud nepřepíšeme DNA programování, naše tělo 'zemře', jelikož mu to software nařídí. "Když nebudu dýchat nebo jíst, zemřu." Tohle se musí stát na hlubších úrovních, aby část programu - musím jíst a dýchat - byla smazána. Z tohoto důvodu nezadržuji dech ani neruším svou reservaci na večeři. Ale stejně je to celé iluze. Dokonce i chuť jídla je program. Je to Matrix, který rozhodl, jak bude chutnat vejce, nebo banán, protože naše chuť je pouhým elektrickým signálem z jazyku do mozku (centrální řídící jednotky DNA), který interpretuje 'chuť' podle naprogramování. Rozdílné programy dekódují tyto signály různým způsobem - "Miluji vejce." "banány jsou hnus".

Jak mi řekl hlas v Brazílii:

"Myslíte, že Nekonečno usedá k večeři ? Myslíte, že Nekonečno musí dýchat, nebo jinak zemře ? Tak proč tak dělají ti v Časové smyčce ? Odpověď: protože identifikují to, čím jsou a svoje umění možného s bytím ve fyzické 'osobností' podřízené iluzorním 'pravidlům' a ne s bytím tím, čím opravdu jsou - Nekonečnou Jednotou."

Jak popisuji v Příbězích z časové smyčky, existují lidé, kteří přestali jíst bez jakýchkoli zdravotních následků, protože jsou schopni absorbovat potřebnou výživu přímo ze světla, bez nutnosti přechodové fáze prostředníků rostlin a zvířat. Potřeba jíst je, doslova, pouze v naší hlavě. Jako světlo a teplo ze slunce, které považujeme za nezbytné a důležité pro všechen život.

"Myslíte, že Nekonečno potřebuje slunce pro svou existenci ?", zeptal se hlas. "Vy jste Nekonečnem. Tak proč potřebujete slunce, aby vás udržovalo při životě ?"

Určitě nebylo žádného zapotřebí v zázračném stavu blaženosti, který jsem zažil během zážitku s ayahuascou. Hlas řekl, že teplo ze slunce pociťujeme jenom proto, že Matrix naprogramoval naše těla, aby to tak cítila. Slunce a měsíc jsou hologramy vytvářející iluzi dne a noci - pohybu 'času'. Jak se praví v Bibli: "I řekl Bůh: 'Budiž světlo !' A bylo světlo. A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí." Nebo si to vezmeme jinak: "I řekl Bůh: 'Budiž světlo !', napsal to na klávesnici, zmáčkl 'Enter' a bylo světlo."

Bylo mi sděleno, že to, čemu říkáme Vesmír (Universum) je holografickou iluzí podobnou koukání vzhůru na oblohu, která je projektovaná na strop planetária. Jediným rozdílem je, že ve 'vesmíru' se nám projekce jeví jako 3D, protože jsou to hologramy. Když se v planetáriu zadíváte na iluzorní noční oblohu, může vypadat neuvěřitelně 'skutečně'. Ale co to opravdu je ? Počítačový program !

Hlas řekl: "Vesmír byl výplodem naší podmíněné představivosti a byl součástí naší reality, protože jsme v to věřili. Byl také mnohem menší, než chápali lidé i v naší iluzi prostoru. Pohleďte na oblohu v planetáriu a ona vypadá tak obrovská, a přitom je jenom na stropě."

V jednom okamžiku brazilského zážitku mi hlas řekl: "Myslíš, že to, na čem ležíš, je země ? Hmm... Iluze ! !" Jak je to se vším v Časové smyčce a v Matrixu, 'fyzická' země byla iluzí. "Ležíš na zemi jenom proto, že si to myslíš", řekl hlas. Věřil jsem, že ležím na zemi proto, že mi to říká můj DNA program a že země, na které ležím, existuje pouze v mé hlavě ! Jenže i má hlava byla jen další iluzí.

A hlas řekl:

"Vždy si pamatuj, že Nekonečná Láska je skutečná, vše ostatní je iluze - VŠECHNO."







PAST: Časová smyčka

24. dubna 2011 v 20:10 | David Icke |  Objevte MATRIX

Matrix nám prodává iluzi, že se pohybujeme z minulosti do budoucnosti. My však ve skutečnosti nejdeme nikam. 'Čas' je jedním z nejefektivnějších způsobů k našemu zotročení. Jednota je bez-čas. Když se naladíme na omyl putování časem, odpojíme se od vědomí Nekonečna. Jak se chcete spojit s někým, kdo stojí na místě, když kolem něj prosvištíte ve sporťáku cestou z pracovního oddělení na hřbitov ? Hele, koukej, támhle je Jednota... Vžmmmmmmmmmmmm... sakra, minuli jsme ho - a ji.

Když lidé slyší tvrzení, že minulost a budoucnost se dějí zároveň, většinou tuhle myšlenku opustí jako absurdní a nemožnou. Cožpak neodžíváme 'roky' a 'Nestárneme' snad každým 'dnem' ? Rozumím otázce, ale dny, roky a stárnutí, to všechno je iluze. Projevují se pouze proto, že v ně věříme. Nebo to dělá náš DNA kód. Jestliže všichni kolem nás stárnou, proč bychom si měli myslet něco jiného, než že je to skutečnost ? Potom však každý stárne, neboť jsou všichni chycení v stejné iluzi. Jak ale můžeme stárnout, když neexistuje čas ? Nemůžeme. Ale když je to zapsáno v softwaru Matrixu (znovu zahrnujícím hypotalamus a endokrinní žlázy), můžeme si zažít iluzi stárnutí. Naše vědomí tomu propadne. Hologram projektovaný laserem z interferenčního modelu nikdy nezestárne. Naše těla - taky hologramy - procházejí předvídatelným cyklem od mládí do stáří, od narození po smrt. Rozdíl je v tom, že jeden hologram je naprogramován ke stárnutí, a ten druhý ne.

Lidé mluví o síle mysli nad hmotou, ale k přepsání softwaru stárnutí potřebujeme mít sílu vědomí nad myslí - vyšší vědomí nad DNA programem. To je způsob, jak změnit všechny programy.

Měl jsem nějaké vize a vhledy o 'iluzorním' čase ve chvíli, kdy jsem tady seděl a psal. Ve skutečnosti mě zasahují jako kulky automatické zbraně. Představte si svět, ve kterém žijeme, jako film, který sledujete na DVD. Zmačknete knoflík a film vás provází od scény ke scéně. Procházíte od A k B k C, nebo jinak, z minulosti do budoucnosti. Ale když se dostanete, řekněme, do středu filmu, část, kterou jste již viděli, nezanikla. Stále tam je, v té samé formě. Jenom laser právě čte jinou část disku. Stlačíte Stop a přetočíte dozadu. Pak ale zjistíte, že přesně ty scény, co jste už viděli, tam pořád jsou.

Ve filmu existuje před vámi část, kterou jste ještě neviděli - 'budoucnost'. Přetočíte rychle dopředu a zjistíte, že i ty části tam jsou. I když jste se na ně ještě při 'normální' rychlosti nedívali. Až se dostanete na konec filmu, vše, co jste viděli a zažili je pořád tam, pro jiné lidi. Aby si to taky mohli zažít, nebo pro vás, kdybyste se chtěli koukat znovu. Minulost, jak ji chápeme, je tady vždy. To samé budoucnost. Obě se dějí naráz/ najednou.

Minulost i budoucnost jsou iluze, propojené s místem, kde se ve filmu či softwarovém programu nacházíte. Smysl 'času' je založen jedině na perspektivě pozorovatele. Jak poukazoval Einstein, tohle je důvod, proč když děláte něco co vás baví, čas jakoby letí. Ale když sedíte v zubařském křesle, 'vleče' se hodně pomalu. Když panikaříte, vypadá, že rychle utíká. Ne, když zůstanete klidný.

Fakt, že čas je pro pozorovatele relativní, znamená, že žádný čas není. Je to dojem. Není 'skutečný'. Námi vytvořený oficiální 'čas' je propojen s rotací země. Až se ta změní, změní se i náš čas. V Americe můžete přejet státní hranici a ocitnout se v jiném časovém pásmu. Když zas proletíte Mezinárodní časové pásmo, jste okamžitě v jiném dni. Čas je iluze.

Tématem téhle DVD analogie je mechanismus Časové smyčky Matrixu - jak objasňuji v Příbězích z Časové Smyčky v nemalé délce. To, co nazývám Časovou smyčkou je vibrační úroveň Matrixu, o které uvažujeme jako o fyzickém světě. Je to sféra viditelného elektromagnetického světla a vypadá, že se pohybuje z minulosti do budoucnosti.

'Čas' je zde, aby nás udržel v Matrixu a oddělil nás od vědomého znovuspojení s Nekonečnem, kterým jsme. To, čemu říkáme minulost a budoucnost je naší iluzorní cestou 'skrz' softwarový program nebo holografícký film na DVD. Film 'Časová smyčka' je tam vždy. Můžete si jej prožít v kterémkoli bodě chcete. Představte si leporelo zavěšené na stěně. Vyberete si, že začnete na určitém místě a kráčíte podél zdi dívaje se na příběh chvíli předtím, než odkráčíte pryč. Pak se můžete vrátit zpátky a přečíst trochu víc v jiné etapě příběhu ('reinkarnace'). Základní horizont - svět, který vidíme 'kolem' nás - připomíná konstantu.

Než něco z níže uvedeného nezasáhne, aby tenhle stav změnilo:
• Mozek Matrixu, či centrální počítačový systém změní zprávu, kterou nám posílá k dekódování do holografické reality
• Vědomí ten program přepíše a pošle vlastní instrukce do DNA/RNA/mozkové síti.
• Náš DNA software je přepisován zkušeností nebo programováním, jak k tomu dochází při manipulacích informací ze strany Iluminátů a potlačením alternativních realit

Problém není v DNA ani Matrixu. Tkví v povaze programu, podle kterého postupují.

Ve skutečnosti existuje více matic nebo možných 'minulých a budoucích' realit, z kterých se vybírá. Na DVD taky můžete mít více různých záznamů. Budu se tomu věnovat později. Jednou z unikátních charakteristik holografického filmu je, že na rozdíl od obyčejného obrázku, může film mít mnoho obrazů ve stejné stopě.

Různé interferenční vzory, vlnové formy a rozdílné obrazy jsou vybírány podle úhlu, pod kterým dopadá laser na film. Je to stejný princip jako s laserem procházejícím vlnovou předlohou DVD, když rozpoznává scény v daném pořadí. Předpokládám, že naše DNA/RNA dekóduje vlnové vzorce vysílané Matrixem v podstatě stejným způsobem. Když se úhel dopadu změní, posuneme se od jedné scény ke druhé, jako když se pohybujeme 'vpřed'. Ale. Ve skutečnosti nejdeme nikam. Jede snad váš DVD přehrávač někam při pouštění holywoodskeho filmu, který vypadá, že se 'hýbe' ? Jedou někam herci ? Nebo pozadí scén ? Jedeme někam, když 'brouzdáme' internetem ? Ne. Jenom tam sedíme. V našich běžných každodenních životech se rovněž nepohybujeme.

Pohyb je pouze iluze, neboť se vše odehrává výhradně v našem mozku. Je to jako v té virtuální hře, kdy jedete závod. Když to vypadá, že předjíždíte náklaďák a stejně jenom sedíte na židli. Nehýbete se vy, ale hra. Podobné je to se superhologramem Matrixu. Občas se dostanu do stavu, speciálně při řízení, kdy ve své mysli vidím, jak se svět hýbe, zatímco tělo nejde nikam. Virtuální hra se mi tehdy zdá úplně jasná/zřejmá. Je to jako příběh o dvou mniších rozmlouvajících o pohybu vlajky ve větru. "Vlajka se hýbe", říká jeden. "Ne, vítr se hýbe", nesouhlasí druhý. Zaslechne to třetí, který prochází kolem a praví: "Vlajka se nehýbe. Vítr se taky nehýbe. Hýbe se vaše mysl."

Ve filmech o Matrixu byli lidé 'připojeni' do systému skrze mozek, zatímco 'oni' zůstávali bez pohybu sedět venku v křeslech. Je to stejný princip.
Je zde něco hodně vypovídající o úhlu, pod kterým pozorujeme realitu počítačové hry Matrixu. Před pár roky jsem v jednom obchodě viděl hologram. Pod jedním úhlem byla vidět lidská tvář, pod dalším zas reptiliánskou tvář. Ve skutečnosti jsem viděl 'změnu formy' - 'shape-shift'. Matrix je ohromnou knihovnou vlnových obrazů, které čekají jenom na to, aby je DNA/RNA manifestovala jako hologramy.

Vzpomínám si, jak mně jednou kontaktoval soused muže, který pracoval jako zahradník jedné z nemovitostí britské královské rodiny v Sandringhamu, Norfolk. Popisoval velice zvláštní zkušenosti, které odtamtud měl. Přes souseda jsem si s ním dohodl schůzku. Toho však někdo zjevně varoval, aby se mnou nemluvil. Nicméně, jedním ze zážitků, který popisoval sousedovi, bylo, jak viděl dvě úplně rozdílné scény na tom samém místě v jedné části pozemku. Jeho slovy: "Když jste se podívali z jednoho úhlu, byl tam malý lesík. Z jiného to zase vypadalo jako borovicová chalupa ve švédském stylu !"

Jsme to my, naše DNA/RNA, kdo mění scenérii, kterou si zažíváme. Když použiju analogie s filmem, děláme tak výběrem různých 'sad' nebo lokací v programu. Nemění se scenérie. To spíše naše DNA/RNA způsobuje, že scenerie vypadá, jakoby se měnila. Dekódováním vln. Dopadnete na ně v jednom bodě a jste v 'budoucnu'. V jiném to zas bude 'minulost' nebo 'přítomnost'. Ale kde je minulost, přítomnost a budoucnost v softwarovém programu, či filmu ?

Není žádná minulost ani budoucnost - vše se děje právě TEĎ. Takhle jsou spiritualisté schopni 'vidět' to, čemu říkáme budoucnost. Jejich DNA/RNA síť je schopna rozpoznat frekvenční vzorce, které jsou ve filmu 'později'. To samé s těmi, kdo mívají vize minulosti.

Četl jsem a byly mi vyprávěny mnohé zážitky, kdy lidé viděli něco jako budovu a když se vrátili, někdy minuty, někdy hodiny později, zmizela. Pamatuji si příběh o lidech, kteří viděli hořet starý americký dům, když projížděli kolem a okamžitě volali tísňovou linku. Stál tam při cestě a byl vidět jako jakákoli jiná budova. Ale když se vrátili, nebyl tam žádný dům, ani žádná známka, že tam někdy nějaký stál. Nějak se jim podařilo přistoupit k jiné části programu.

Když přepneme DNA/RNA pozornost z jednoho vlnového vzoru na jiný, vzory, které jsme přestali manifestovat, tam pořád zůstávají. Aby si to mohla prožít jiná DNA (lidí a všech živočichů).

Při psaní jsem měl jasný obraz dévédéčka se scénami z 'historie' seřazenými na povrchu, kterou se pohybuje laser, aby se postupně projevily různé události. Laserem byla RNA, která čte program.

Když použiji dřívější analogii o procházení kolem leporela na zdi - někdo jiný může kráčet za vámi a bude zažívat / číst ty samé scény co vy, protože základní příběh je pořád přítomen, dokud se nezmění. Co vám chci říct: 'minulost' a ani 'budoucnost' nepřestala existovat. Obě jsou vyjadřovány Teď, těmi, kteří jsou v jiných částech programu. Například, vidíme Stonehenge jako starověkou ruinu z minulosti, protože v Matrixu/Časové smyčce/programu/filmu se nacházíme právě tam. Ale v jiném bodě, lidé 'žijí' v původním Stonehenge a v dalším ještě není vybudován. V jedné části programu může právě začínat americká válka o nezávislost, v jiném může probíhat Druhá světová...

Prohlédněte tuto past - iluzi času.

Čas není lineární, je to iluze. Proto se nám mnohdy zdá, že se nekonečně vleče a jindy proběhnou hlavně příjemné okamžiky podivně rychle. To záleží na našem přijímači, na DNA a dalších souvislostech i na biochemické úrovni. Existují stimulanty, které průběh vnímání časového úseku zrychlí a jiné jej dokáží neskutečně prodloužit. Čekáte na zastávce a vidíte naproti, že projíždí auto. Rozhlédnete se zatím kolem, a když zaměříte pozornost zpět, to auto ještě teprve projíždí! Pomalu jako šnek, snad 5 minut. Nedaleké semafory stále svítí červeně, snad hodinu... Tyto stavy a pochopení iluze času lze poměrně snadno zažít, ale nejde o nic příjemného - realita se v časovém smyslu stává vězením - čekání na tramvaj vám přijde jako doslovných několik hodin... a nemůžete z této hry uniknout, dokud stimulant nepřestane chemicky působit!

Čas je pouhá iluze, pevně daná tak, jako jsou pevné zdi nebo skála v pozemské realitě. Ve skutečnosti NEEXISTUJE.
Neexistuje ani příčina a následek - i toto je pouhý kolektivně přijatý model chování částic a světa v rámci pozemského matrixu.






PAST: Program Nevěra

24. dubna 2011 v 19:09 | od putující oblak |  Objevte MATRIX

Destruktivní program Nevěra


NEVĚRA

motto:
NENÍ KOHO PODVÉST.
putující oblak

V podstatě krásně program Nevěry popsal Vladimir Savčenko zde, doporučuji shlédnout.
Nicméně to rozvedu z jiného pohledu a jen krásně doplním.

Můj pohled na Nevěru z energetického hlediska

motto:
JESTLIŽE ONA NEVĚRA EXISTUJE, TAK JSME SI NEVĚRNI ABSOLUTNĚ VŠICHNI A VŠUDE.
putující oblak

Určitě každému se aspoň jednou za život zdál sen, že jste měli sex s někým jiným nebo dokonce to byl tzv. živý sen, kdy jste to vnímali, jako zde, kde dočasně žijeme.

Většinou se lidem zdá mnohokrát za život spoustu snů, kde měli intimní styk s příbuznými, kamarády nebo úplně cizím člověkem.

Jak víme, vše je energie, která se mísí a akumuluje či transformuje...
Mnozí ví, že sen je cesta do jiné dimenze, kde opouštíme fyzické tělo.

Jelikož je nepřirozené, vyměňovat si energii jen s jedním člověkem, tak i když to tak máte v životě, že žijete s jedním člověkem celý život a jste si tzv. věrní, tak si věrní nejste. Ani nemůžete, nevěra je jen program Matrixu, nic víc.

Proto se ve snech vzájemně navštěvujeme a obohacujeme se, a když to sledujete a vzpomenete si na ten sen, co se vám zdál, nejlépe na ten, který je stejný jako by jste byli tu, ale jste jinde, tak je to úplně to samé, jako by jste měli sex zde. Samozřejmě věřit v to, že jste si věrní můžete, můžete věřit v cokoliv, to já nikomu neberu, je to jen jeho problém.
A zas se dostáváme k tomu: NIČEMU NEVĚŘ.

To co se děje během snů, tak se děje i po energetické úrovni mezi lidmi v podstatě kdekoliv a kdykoliv, akorát je to sex bez formy.

Uvedu příklad z praxe:
Jel jsem kdysi metrem, tak si jedu, v tom tam přistoupili lidi a naproti mě si sedla jedna holka, asi mladší jak já. Hned mě zaujala (většinou, když mě někdo zaujme, musím být pozorný, neboť vím, že je to důležité, proto je důležité být ve střehu-být pozorný bdělý vždy a všude).
Četl jsem si knihu a najednou jsem pocítil, že mezi námi začala energetická výměna, ale nebyla to ta klasická, ale hlubšího charakteru. Šla do hloubky. Bylo to moc krásné a obohacující. Úplně jsem cítil, jak s tou holkou tzv. něco mám. Bylo to úplně stejné jako při sexu, jen to bylo bez formy. Sex bez formy. Dotýkáte se atd. na energetické úrovni...
Když si na to vzpomenu, tak je princip jednoduchý, když máte nedostatek energie, konkrétně v tomto případě to bylo na sexuální úrovni, tak když potkáte opačné pohlaví na tom stejně jako vy, tak to začne a skvěle se doplníte, obohatíte a vyrovnáte či zvýšíte hladiny sex. energie.
Pamatuji si, že ten den jsem byl tak krásně obohacený z toho zážitku, jak dlouho ne. Jako, kdybychom si tzv. užili pořádně ve formě (na fyz. úrovni).
Po tak hluboce krásném zážitku vám nezbývá, než říct: DĚKUJI!

Energetická výměna probíhá mezi lidmi (dušemi) na mnoha úrovních, v různé hloubce, kdekoliv a kdykoliv a na jakoukoliv vzdálenost a je úplně jedno, jestli je ten dotyčný/á mladší, starší.

Samozřejmě je-li vám to příjemné, obohacující, tak je to konstruktivní. Tzv. dáváte a dostáváte.
No a když nepříjemné, tak je to destruktivní. Tzv. berete, okrádáte druhé nebo jste okrádáni. To máme zažité až moc dobře všichni...

Nevěra neexistuje.
Vyškrneteli-ji ze slovníku a přestanete plnit destruktivní program Nevěra, tak to pro vás neexistuje a nežijete v tom programu.


Tolik autor Putující oblak


PAST: Program Žárlivost

24. dubna 2011 v 18:24 | od putující oblak |  Objevte MATRIX

Program žárlivost


Program žárlivost vzniká, kdy se ztotožníme s myšlenkou, že druhý člověk je můj. V tomto okamžiku se stává druhý člověk pro mě jen kusem nábytku.
Jelikož je jen můj, musí být jen se mnou, radovat se ze života jen se mnou. Sám beze mě je nic, proto mě potřebuje. Nesmí beze mě nikam chodit, nedejbože se stýkat s lidmi opačného pohlaví, než jsem já a to ve všech směrech.
V tomto okamžiku, je pro mě ten člověk, lidská bytost jen kusem nábytku, neboť se jedná o omezování osobní svobody.

Nicméně na tom nemění nic to, že ten druhý člověk to sám dovolil, abych ho mohl přes program žárlivost ovládat. Neboť onen program žárlivost taky provozuje.

Díky tomu zase vzniká další vnitřní znečištění na obou stranách a oba upadají do hlubokého nevědomí, kdy je program žárlivost ovládá stále víc a víc.

Program žárlivost má, tak jako každý jiný destruktivní program, různé stupně intenzity, kterou v sobě provozujeme.
Program žárlivost provozujeme, i když nemáme žádného partnera. Pokud máme onen program v sobě, jen číhá na situaci, kdy se projeví díky vlastní nepozornosti.

Typický příklad za vše:
Uvidím krásnou holku na ulici, řeknu si např.: "Tu bych chtěl mít, ta bude moje." Tak ji pozoruji a v tom najednou přijde k ní asi její borec a začnou se líbat. V tom okamžiku na ni žárlím, že je s někým jiným, že bych byl mnohem lepší pro ni. Posilnil jsem okamžitě program žárlivost, upadl do hlubšího nevědomí a vytvořil si další vnitřní znečištění.
Tak nějak to funguje i s kamarády, které máme. Žárlíme na ně taky, ale zase trochu jinak, než v partnerství či manželství. Dá se žárlit na cokoliv a kohokoliv.

Provozujeme-li v sobě žárlivost, setkáváme se zase se situacemi a lidmi, kteří tu žárlivost vyvolávají, čili taky provozují v sobě.

Jak z toho ven?
Tak jako vždy se vším. Pozorně si uvědomovat, kdy ona žárlivost vzniká, jak probíhá a kdy zaniká.
Uvědomit si program žárlivost v sobě, pozorovat ho, tím se dostat do přítomného okamžiku a rozpustit ho.

Tolik pan Putující oblak.

PAST: program Očekávání a Zklamání

24. dubna 2011 v 17:58 | od putující oblak |  Objevte MATRIX

Destruktivní program Očekávání a Zklamání



Očekávání a zklamání


motto:
ČEKEJ NEČEKANÉ VŽDY A VŠUDE.

putující oblak

Program Očekávání se většinou spouští, když od někoho nebo něčeho či nějaké situace něco očekáváme, že by to tak mělo být, že bych to tak měl dostat podle svých představ od určitého člověka, určité situace či věci.
Pokud program Očekávání je spuštěn a není naplněno naše očekávání, naše představa o všem co je a co by z toho pro mě mělo vyplynout, tak se automaticky spustí další destruktivní program Zklamání. A hrajeme-pracujeme v programu Zklamání a tvoříme negativní energii a otravujeme /znečišťujeme sebe sama a vše ostatní- tvoříme utrpení - plníme funkci programů. Podporujeme Matrix v té horší podobě.

JE JEN JEDNO ZKLAMÁNÍ A TO JSOU NAŠE NENAPLNĚNÉ PŘEDSTAVY.
putující oblak

Uvedu příklad za všechny

Jdu na seznamku, nadchne mě nějaký inzerát holky, má tam i fotku. Je pěkná. Tak jí napíšu něco o sobě.
(Očekávám, že mě napíše. Pokud ne, jsem zklamán.)
Za pár dní mi napsala něco o sobě.Napíšu jí znovu.
(Očekávám, že mě napíše. Pokud ne, jsem zklamán.)
Napsala mi krásný mejl a zdá se mi, že bychom si mohli dost dobře rozumět.
Tak jí nadšeně píšu, během toho, aniž si to uvědomuji začínám tvořit představy o ní a o sobě. Co bychom mohli podniknout, jak by se mohla zachovat, jak by mě mohla naplnit, jak bych si s ní užil.
(Očekávám, že mě napíše. Pokud ne, jsem zklamán.)
Tak mi zas píše a chce se sejít, dala mi i na sebe kontakt. Tak jsme domluvili místo i čas.
Tak se setkáme, jdeme na procházku do přírody, povídáme si.
V podstatě mám jisté očekávání a představu o ní, tak se snažím vést rozhovor a situaci k tomu co chci, co od ní očekávám.
Když mé očekávání se neshodují z realitou, z reakcí té holky nebo prostě s tím jaká je, tak jsem zklamán a okamžitě tvořím v sobě nagativní energii, aniž bych jí to dal nějak znát na sobě, protože ji vidím poprvé.
Ona pracuje v tom samém programu očekávání a zklamání jako já, takže tvoří taky destruktivní energii.

Uvedu příklad, může to být na prvním setkání nebo na dalších.
Už jsem dlouho s nikým nebyl, očekávám něhu a pohlazení a pak sex.
(Nedostanu-li to v průběhu první schůzky nebo dalších, jsem zklamán a tvořím negativní energii.)
Ona, jelikož se už hodně krát spálila ve vztazích, tak je opatrná a do ničeho se nehrne.
Očekává, že budu k ní milý, budu se jí dvořit, budu se věnovat tomu to co se jí líbí např. sport a pak až splním její očekávání, tak si dovolí prožít pohlazení atd..
(Nedostane-li to v průběhu první schůzky nebo dalších, je zklamána a tvoří negativní energii.)
A tak se setkali dva lidé, kteří žijí ve svých představách a myšlenkách a plní-používají destruktivní programy.
Takové setkání je vždy neosobní a plné utrpení.
A je jedno, zda žije ve svých představách jen jeden, většinou strhne do programů i toho druhého.
To byl jen takový příklad, dá se aplikovat na mnohé co se týče lidí.

Jak z toho ven? Přítomný okamžik

V přítomném okamžiku se rozpouští destruktivní programy a destrukce samotná, nevytváří se negativní energie.

Situace JE, člověk JE.

ŽÁDNÉ OČEKÁVÁNÍ A ZKLAMÁNÍ NEPŘICHÁZÍ,
NEPRACUJETE V TOM PROGRAMU,
ZRUŠILI JSTE HO ČI JSTE MIMO NĚJ.

No a pokud máte rande s někým co nenabízí co chcete a nechce to co můžete nabídnout, tak se už nesetkáte. Bez očekávání a zklamání, bez negativity, neznečišťujete sebe ani tu druhou osobu a ani situaci samotnou.

ŽIVOT JE, NETVOŘÍ SE UTRPENÍ.

Tolik pan Putující oblak.



Doplním to ještě:

Neznamená to, že bychom měli přestat plánovat třeba dovolenou, vymýšlet svůj budoucí dům. Jde však o to, abychom neuplívali na ničem konkrétním, ani na těch představách a očekávání. Proč? Předejdeme tím zklamání. Navíc, tím, že něco očekáváme, vlastně zase rozdělujeme podobu reality, že to musí být tak a tak. A navíc, svými představami, myslí a následným jednáním podmiňujeme naplnění očekávaného. Zatímco skutečná láska i sám život mají bezpodmínečný základ a pokud je to jinak - pokud stále vytváříme svá očekávání, pevné představy, jen si zaděláváme na další zklamání.
To celé pak vytváří náš špatný vnitřní pocit, plný zklamání a nenaplnění. Tento pocit - vibrace rozšiřujeme automaticky kolem sebe (vysíláme, vyzařujeme) a podle zákona rezonance si opakovaně přitahujeme přesně to samé, kolotoč stejných zklamání!

Jak z kola ven?

Neustále si hlídejte aby váš vnitřní pocit byl příjemný, dobrý, co nejlepší.
Toto vám pak bude ze zákona rezonance vesmír i dále přitahovat a takto si budete tvořit radostnou realitu.

MATRIX JE PŘÍLEŽITOST!
Sám o sobě je matrix - naše vibrační vězení - NEUTRÁLNÍ.

Pokud se naučíme správně myslet a přitahovat si lepší realitu, je to jenom na nás, respektive - čeká se na to, kdy to pochopíme. To je pak naplnění pověstného kola života či karmy a nic nás už v matrixu nedrží...

Předchází tomu tedy pochopení, jak je to s očekáváními a jakýmkoli ulpíváním. To je smyslem této kapitoly :-)









PAST: Program Dobrá a špatná nálada

24. dubna 2011 v 17:26 | od putující oblak |  Objevte MATRIX

Program špatná a dobrá nálada


Tak jsem tak ve skladu s kolegyní a najednou vyplynul rozhovor o počasí. Tak tak kecáme a najednou z ní vypadne: já se na zimu vůbec netěším, bude hnusně a já budu mít špatnou náladu.
Já hned bděle vypozoroval, že se připravuje a jedná podle programu špatná a dobrá nálada.
Nevím, už přesně, jak dál probíhal rozhovor, snažil jsem se jí říct něco v tom smyslu, že já neprožívám špatnou náladu, že jsem to nějak zrušil a rozhovor skončil tak, že jsem divnej a odešla...

Takže jsme u destruktivního programu špatná a dobrá nálada

Tento program jsem jaksi zrušil už před nějakými léty, nevím ani kdy. Jednoduše jsem v průběhu času zjistil, že se mě špatná ani dobrá nálada už netýká.

Uvědomil jsem si totiž, že je to furt dokola, po špatné náladě následuje dobrá nálada a furt dokola až do zblbnutí, z čehož se tvoří jen a jen další utrpení či-li vnitřní znečištění sebe sama.

Destruktivní program špatná a dobrá nálada je velmi oblíbený mezi lidmi, rádi plní jeho funkci a užívají si tu hru- jé, teď se mám dobře, jé teď se mám na h....

Destruktivní program špatná a dobrá nálada funguje v tom smyslu, že vás něco potká, ať už je to cokoliv a spustí se tento program, máte se zle nebo dobře, ale je to jen dočasné a vždy se to časem přeleje do té další nálady.

Jakmile reagujete na vnější podmět a spustí se dobrá nebo špatná nálada, tak okamžitě zažíváte stále se opakující vzorce smutku, zlosti, jakési prázdnoty nebo naopak štěstí, radost, jakési dočasné oživení, nadšení z té situace co se mi stala.
Je to stále furt dokola, jednou nahoře, po druhé dole. Jelikož se s tím stále ztotožňujeme, tak prožíváme ty radostné či depresivní stavy.
Některé ty nálady moc dobře známe, máme je skvěle zažité, tak už nás to ani nepřekvapí a my se utápíme v dané náladě.

Příklady z praxe

špatná nálada vzniká, když se nám třeba stane toto:
  • není hezky, je hnusně, prší, zima, zataženo
  • druhý člověk má tzv. špatnou náladu a mi ji máme pak taky(neb se to přenáší jako nemoc)
  • něco nám spadne a rozbije se
  • něco neuděláme dobře, tak jak jsme chtěli
  • náš partner přijde unavený z práce, ale my jsme s ním chtěli něco společně dělat, on nechce
  • jsme sami, není s kým být či co dělat
  • nedaří se nám vše dle našeho plánu

dobrá nálada vzniká, když se nám stane třeba toto(je to vlastně opak toho tzv. špatného):
  • je krásné počasí
  • daří se nám v práci, v partnerství, rodině
  • někdo nám něco daruje
  • stane se to nám co očekáváme od situace či lidí
  • usměje se na nás někdo
  • podaří se nám něco dlouho plánovaného
  • seznámíme se s někým novým či někoho tzv. sbalíme

Destruktivní programy fungují i kolektivně

13. září nad Prahou ráno bylo krásné počasí, slunečno, docela i teplo. Pak k polednu se začalo zatahovat, až bylo úplně zataženo a větší zima. O to by ani tak nešlo. Jak jsem šel z lesa odpoledne, tak mnou problesklo náhlé uvědomění(mám to běžně),že jakmile se udělalo tzv. špatné počasí, ihned se spustil destruktivní program Špatná nálada v kolektivu a začala se tvořit destrukce, tvořili ji ti co pracovali v tom programu.

Jak z toho ven, no jak jinak, než v přítomném okamžiku

Stačí zažít záblesk uvědomění o co se jedná, že je to jen další z programů a tím, že si to uvědomíte-bděle to sledujete, přestáváte pracovat v tom programu, až ho nakonec zrušíte a stanete se vy sami tím, kdo řídí vaše počasí, vaši náladu.
Jen vy sami, nikdo jiný to neovlivní.

Tolik autor Putující oblak.


Ještě jej doplním:

Program dobrá či špatná nálada souvisí s pozemskou dualitou a bipolárním hodnocením všeho. Lidé stále mají potřebu něco hodnotit a škatulkovat a fragmentovat neboli bourat CELEK. Také vše ROZDĚLOVAT. To je veliká pozemská past: ROZDĚLENÍ. Na každém kroku, všeho co jde. Ve smyslu skrytých iluminátských mocností: ROZDĚL A PANUJ. Lidé se odmala učí hodnotit co je dobré nebo špatné a protože jsou tyto hodnoty beztak relativní, vede to k dalším roztržkám, neshodám a dalšímu rozdělování a ani jinak myslet neumí, je to jedna z největších pastí oddělujících lidské stádo od Celku. To vše je živná energie pro systém matrix - zastávat výrazně až extrémně silný názor pro jedno či druhé. Obojí je špatně, obojí je past ulpívání na tomto systému a jeho iluzích zatímco skutečná podstata leží nad tím vším. Na současné pozemské scéně matrixu zatím silně převládá rozdělení všeho a všech, hodnocení a boj o všechno. A kolotoč pokračuje: Kdo má špatnou náladu, je kritizován. Ale kdo má dobrou náladu, je velmi podezřelý, protože mít stále dobrou náladu, být happy a skutečně vpohodě a nad věcí, to dnes není "normální". Takže se začnete lišit od stáda ostatních a začnete jim připadat divní, vymykáte se...Přece se všechno zdražuje, jsou tu epidemie, ptačí a prasečí chřipky, máme tu světovou krizi, globální oteplování a další bezpočet zastrašujících programů, nevíme co dřív, máme ze všeho strach a na vás to neplatí???

ALE to jste na dobré cestě!! To je znamení, že jste na dobrém začátku k odpojení z matrixu :-)

Přestáváte hrát otrocky jeho hry, sdílet jeho omezené a rozdělující názory. Gratuluji!







PAST: Program Víra

24. dubna 2011 v 17:10 | putující oblak |  Objevte MATRIX

Základní kámen Matrixu-program VÍRA



Motto:
Každá víra je slepá, každá víra znamená omezení.

putující oblak

Víra - programová iluze Matrixu

Destruktivní program Víra je srdce Matrixu, víra ho drží pohromadě.
Pokud čemukoliv věříte, máte problém. A ten problém je víra samotná. Omezujete sami sebe na omezenou skutečnost, které slepě věříte a tím se před Vámi zavírají další dveře možností.
Ukážeme si zde, jak dokáže Víra zničit lidskou bytost.
Vaše božská podstata je nekonečné a neomezené vědomí a to je v rozporu s vírou.

Proto pokud chcete poznat sami sebe tady a teď musíte program zrušit nebo obejít.

Věříme, že jsme myslí.
Proto nás mysl ovládá. Ne my ji, což je původní stav sebe sama.
Věříme, že jsme myšlenkami, představou, ztotožňujeme se s nimi.
Proto nás myšlenky a představy ovládají a způsobují jen problémy a ničí nás a naše těla.
Věříme, že jsme tělem.
Proto jsme jím omezeni a nemůžeme ho nikdy přesáhnout, nemůžeme "jít za tělo".
Věříme, že existuje Bůh v té či oné formě.
Proto ho nikdy nemáme šanci poznat.
Věříme, že naše tělo se jen živí a regeneruje pomocí vody, jídla, doplňků či léků.
Proto nemůžeme čerpat energii z Vesmíru, regenerovat tělo léčivou energií ani s ní pracovat.
Věříme, že to co vidíme je skutečnost.
Proto nemůžeme nikdy poznat nehmotný svět.
Věříme, že náš život ovládají plně Elity, NWO atd.
Proto se nemůžeme nikdy z jejich nadvlády dostat.
Věříme, že musíme prožívat negativní emoce, když se nám stane tzv. něco špatného.
Proto nikdy nevidíme situaci jaká skutečně je.
Věříme, že sami jsme bezvýznamní a nic nezmůžeme.
Proto nemůžeme poznat naši skutečnou sílu.
Věříme, že jednou dosáhneme osvícení, sebepoznání.
Proto ho nikdy nedosáhneme, není čeho dosáhnout...
Věříme, že si můžeme informace získávat jen pomocí těla a 5 smyslů.
Proto se nemůžeme nikdy napojit na "vesmírný internet" či na ZDROJ všeho. Nemůžeme zapojit více smyslů naší bytosti, než těch 5, v které věříme.
Věříme, že žijeme jen jednou a pak nic.
Proto nikdy nepoznáme sami sebe. Nevážíme si života ani sami sebe.
Věříme, že musíme v něco věřit.
Proto nikdy nepoznáme skutečnost jaká je.
Věříme v lásku, mír, naději, pochopení atd.
Proto to nikdy nepoznáme, nezažijeme.
Věříme, že čím více budeme přemýšlet, tím více toho vymyslíme a vyřešíme.
Proto je stále víc problémů a beznaděje.
Věříme, že jsme duchovní lidé, že jsme na duchovní cestě.
Proto se to nikdy nestalo.
atd. atd., ...

Takže v co věříte, to dostanete...
Věřte si proto v co chcete... na konci víry je vždy omezení.

Motto:
Ničemu nevěř.

Vladimír Savčenko





PAST: Program Víkend

24. dubna 2011 v 17:04 | putující oblak |  Objevte MATRIX

Program jménem pátek, sobota či neděle


Destruktivní program "Pátek, sobota či neděle", je krásně promyšlený a zapojujeme ho už v mládí, nejlépe během školy.

V podstatě se spouští v kterýkoliv den, který je pro nás důležitý, kde by se údajně mělo něco konat.

Každý program znamená omezení a o tom to celé je. Omezit nás samotné, tudíž se nikdy nemáme šanci poznat-zjistit kdo jsme, když v něm pracujeme.

Podstatou programu je, že je např. pátek, vy máte po škole a nemáte nic v plánu, nemáte s kým být, co podniknout, no a nemůžete to už nijak změnit v tuto chvíli... Tak se ihned spustí program a vy se začnete utápět ve svých představách jaké by to mělo být či mohlo být..., tvořit destruktivní emoce z toho, že jste zrovna dnes v pátek sami, ostatní se baví a vy ne. Ostatní šli do hospody a vy ne, ostatní jsou na diskotéce a vy ne. Ostatní jsou s partnerem a vy ne,...

Díky tomuto programu tvoříte utrpení a vnitřní znečištění, které si ponesete sebou roky dopředu. Během té doby schytáte dálší program a je to furt dokola...

Program pátek, sobota či neděle funguje na základu, že ty dny či jiné dny se musí prostě něco dít, nebo se děje a vy nemůžete být u toho, prožívat to, tak se spustí program a vy si tvoříte utrpení a více znečištění v sobě, místo toho abychom se podívali pravdě do očí - tady a teď a zrušili tento program.

Cílem každého programu je ve Vás vytvořit tolik znečištění, aby jste nezjistili kdo jste. A když náhodou prohlédnete ten program, máte už naistalovaný v sobě další či jen jeho novou verzi.
Smyslem stinné stránky matrixu je používat tolik destruktivních programů, které mají nejnovější verze díky aktuálním událostem, aby jste nepoznali sami sebe, NIKDY!

Ale je to jen iluze :-)






PAST: Program nadávky, urážky, odmítání

24. dubna 2011 v 16:56 | putující oblak |  Objevte MATRIX

Program Nadávky a urážky


Smyslem tohoto programu ve světě - matrixu - je vzájemně si vytvářet stále větší a větší znečištění v sobě.
Pořád si přikládat znečištění reakcí na tento program či jeho používání vůči ostatním.
Podstatou tohoto destruktivního programu je někomu vynadat či ho urazit, pošpinit ho. Jedná se o krádeš energie v momentu nadávek a taky o vnitřní znečištění.

Když někomu nadáváte či ho urážíte okamžitě se to i Vám vrátí v podobě znečištění.
Program má různé stupně urážek a nadávek, podle různé síly znečištění, kterou na sebe a druhé hážeme. Tomuto programu vycházejí často aktuální verze, neboť se rychle mění s dobou a musí být co nejvíce aktuální, aby měl co největší účinnost na Vás a ostatní.

Program Nadávky a urážky funguje tak, že bych se měl urazit, měla by se mě daná nadávka či urážka dotknout, já bych to měl dotyčnému opětovat- nadávky či urážky a vzájemně se špinit vnitřním znečištěním. Zároveň spustit i další navazující destruktivní programy(zlost, nenávist, agrese,...),vyvolat třeba prudkou hádku nebo se dokonce i poprat(vše programy). Pak o tom nakonec přemýšlet, vytvářet si představy a opakovat program, který proběhl naživo, ale teď ho spouštět v hlavě a nakládat si větší znečištění, než jsem si sám naložit v době onoho incidentu nadávek a urážek.

Program se nám instaluje, jak jen je to možné. Čím dříve, tím lépe. Schytáme to většinou ve velice nízkém věku a učíme se nevědomě program plně ovládat, aby nás mohl později plně ovládat...


Program odmítání toho co je

| Napsal: putující oblak |

Nechci tady být!

Program Odmítání toho co je, je taktéž široce oblíbený. Nicméně, jestliže odmítáme to co je a nemůžeme to nijak změnit, tak odmítáme život samotný. No a když odmítáme život, život začne odmítat nás...

Odmítáme přítomný okamžik, ať už je jakýkoliv.

Příklady z naší praxe

Jsem zase v práci, nechci tam být, doma by mi bylo líp.
Nechci tady být, kde jsem, to co dělám, tak jsem si to rozhodně nepředstavoval!
Něco tzv. špatného se mi stane, ale to já nechci, odmítám tuto situaci, tohoto člověka.
Nechci dělat tuto činnost, ale musím, raději proto budu během ní ve svých snech a představách, bude to mnohem příjemnější, než toto!
Zase dělám to či ono, ale to nechci proboha!
No jo, musím tam jít, musím s ní/m mluvit a to nechci, raději se budu dívat do blba, ať se vykecá...
No jo tenkrát by bylo líp, tenkrát to bylo dobré, lepší, než co je teď.
Jo, to teprve bude lepší, teď to stojí za nic.
Podstatou všeho je stále se opakující vzorec např.:
Jsem v práci, nechci tu být, kéž bych byl doma a dělal něco příjemného- vykoupal se třeba ve vaně. Samotná představa mě jaksi naplňuje. Až jsem doma a ležím ve vaně, tak jsem si uvědomil, že zas tak úžasné to není, jak jsem o tom snil v práci, nadšení z té představy odpadlo, jsem zase ve vaně... Kéž bych byl u moře, tam by se koupalo líp....a zase odmítám to co je.
Když to sledujete, tak většina lidí ať dělá co dělá, není spokojena, žijí v představách čili iluzích a myslí většinou na něco úplně jiného, než co je tady a teď.
Tím vzniká rozpor mezi tím co je a co by mohlo být či to co bylo a na problémy je zaděláno ve všech ohledech.
Nebo nás něco čeká v budoucnosti a furt jen myslíme na to, jak to bude, až to bude. To co je tady a teď naprosto míjíme.
Je to jako když si nebudete všímat druhého člověka, ale jen myslet na jaké to s ním tenkrát bylo nebo jaké by to mohlo být, tak je otázkou času, než ten druhý odejde...
No a jelikož řešíme většinou problémy a situace v minulosti či budoucnosti, ale ne v přítomnosti, tak jen stěží je vyřešíme...

To co se mi stalo

Jsem v práci, najednou ke mě přišly kolegyně, že už se těší domů na to či ono, jak tam budou, jak si to tam budou užívat atd.
Tak se mě ptaly něco v tom smyslu: "Ty se taky těšíš na to, až tu nebudeš a budeš tam?"
Já odpověděl: "Já se na nic netěším, já si užívám co je tady a teď."
Pokroutili hlavou a šly pryč.
Nebo jsme měli jít jednou na pivo. Byl jsme na přestávce a ta jedna o tom celou přestávku furt mluvila, jaké to tam bude, už aby to bylo, to bude...
A ani při tom, jak o tom mluvila nevnímala okolí, natož samu sebe....

Jak jsem si to uvědomoval..

Já jsem si tu hru-program už hodně dlouho uvědomoval, stále víc a víc, až jsem ho zrušil...
Byl to furt stále stejný vzorec. Teď je to oničem, už aby bylo to či ono, už abych byl tam či s někým. No a když došlo na tu událost, tak jsem to v tu chvíli ani to nechtěl dělat, nebavilo mě to, zas takové to už nebylo.
No furt dokola, až než to jednou prohlédnete tady a teď.

Zrušte zase další destruktivní program uvědoměním

No a pak jednou si uvědomíte ten program a začnete přijímat to co je, jaké to je.
Minulost a budoucnost zmizí jako pára pod hrncem. Jediné co Vám zbude je přítomný okamžik, ve kterém se všechno děje.
Poznáte, že šťastní, plní lásky, moudrosti, pochopení a já nevím co ještě, zažijete jedině v tomto okamžiku tady a teď. Nikdy jindy se to nestane.
Přijmete život, sebe sama, vše takové jaké to je.


PAST: Program Pomluvy

24. dubna 2011 v 16:37 | putující oblak |  Objevte MATRIX

Destruktivní program pomluvy


Destruktivní program Pomluvy je velmi známý a rozšířený je to velmi násilný a destruktivní program, provozuje ho v podstatě každý.
Program se spouští kdykoliv a kdekoliv. Je jedno zda jste sami či pomlouváte s ostatními. Je jedno zda pomlouváte nahlas či své hlavě. Čím více ho kolektivně provozujete, tím silněji ovlivňuje ostatní.
Úkolem tohoto destruktivního programu je samozřejmě si naložit co největší vnitřní znečištění/kuří oka. Zvětšit temnotu nevědomí sebe sama.
Ale je to skutečně dobře promyšleno tento program.
Sami to znáte, že zdání klame a u tohoto destruktivního programu je to tak.
Destruktivní program Pomluvy slouží k tomu, aby jste pošpinili druhé, nicméně to je jen z venčí. Hlavním cílem a jeho úkolem je prohlubovat svoje nevědomí, tím, že si tvoříte představy, víru, názory, myšlenky atd., to co si MYSLÍTE o druhých. Tím je redukujete na pouhou představu, což je provozování násilí na druhém člověku. Redukujete lidskou bytost na myšlenku, představu o něm. Vidíte jen to co si myslíte o druhém člověku, je to vaše násilná cenzura a vůbec nevidíte druhého člověka, lidskou bytost, tak jak je. Takový jaký je. Jen tu vaši omezenou představu / iluze o něm a podle toho se k němu chováte!
Tím omezujete vlastní svobodu, ničíte sebe sama, nakládáte si ještě větší temnotu vnitřního znečištění a to samé děláte i druhému člověku. Ničíte svou přirozenost, být sám sebou a to samé děláte druhému člověku...

Jak vymazat tento velmi zákeřný program z mozku / hlavy

Tak jako s každým kuřím okem /vnitřním znečištěním:
Zpozorovat tento probíhající destruktivní program/tento sklon pocházející z mysli. Je to velmi silný destruktivní program, který je uložen velmi hluboko, má silné kořeny.
Tím, jak ho pozorujete a nehodnotíte, pochopíte oč jde. Pochopíte ten program.

Přijmete ho. Odpustíte si.
Vše musí probíhat v přítomnosti, v bezmyšlenkovitém stavu v hlavě.
Tím, jak tento program přijmete, odpustíte si. Vymažete destruktivní program Pomluvy a restartujete mozek v přítomném okamžiku na Všemožnost/vaši Podstatu, přiblížíte se k ní...
Pokud tuto tendenci v mysli, tento program stále máte a vrací se, je nutné udělat skutečně pořádně vymazání programu z hlavy. Prostě se dostanete do tak silné přítomnosti, že ho smažete a restartujete mozek. Takže mazat a restartovat, tak dlouho, až ho smažete nadobro
Pak už vás tento program - kuří oko nebude ovlivňovat - omezovat - ovládat, protože jste jej vymazali z vaší hlavy a vašeho života...