A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

Proč se NEočkovat proti chřipce 1

22. ledna 2013 v 16:22 | MUDr. Eleková mailem |  Epidemie a očkování


17.10.2012 01:44

MUDr. Ludmila Eleková

Dne 11.10.2012 jsem si užila svých pár sekund slávy na čt 24. Redaktor mě
téměř přepadl (na rozmyšlenou a přípravu jsem měla necelou hodinu) a
sliboval nestříhaný cca 6 minutový rozhovor. Velmi jsem váhala, vím, jak
to chodí a nakonec jsem souhlasila hlavně proto, že jsem to viděla jako
možnost alespoň zkratkovitě prezentovat odlišný názor. Protože o chřipce
a očkování proti ní slyšíme každý rok stále totéž. Nakonec se ukázalo, že
schopnost rovnocenně prezentovat protichůdné názory není u našich
mainstreamových médií dosud dostatečně rozvinutá. Ministr a vakcinolog
dostali každý cca 10 minut, mě sestříhali na pár vět.

Proto využívám internet a písemnou formu, abych dostala mezi lidi, to
co jsem chtěla říci.

Pro čtenáře dosud příliš neobeznámené s problematikou očkování budou mé
názory extrémní. Předem upozorňuji, že na vše, co tvrdím, mám na rozdíl
od zastánců očkování vědecké důkazy. Mnohokrát v historii se ukázalo, že
převládající názor není správný. Nemusíme chodit daleko, stačí se vrátit
do 50. let minulého století, kdy lékaři propagovali cigarety, viz
http://www.youtube.com/watch?v=gCMzjJjuxQI.

Před necelými 200 lety si lékaři nemyli před operacemi ruce. Na začátku každého pokroku je často
jediný člověk, který myslí a vidí jinak. Já nejsem jediná,patřím k
menšině lékařů a vědců, kteří začínají pochybovat o očkování.
Na medicíně mě samozřejmě učili něco jiného, učili mě to, co dnes
říkají v televizi právě zastánci oficiální linie. Musela jsem i
díky negativním osobním zkušenostem dojít k jinému názoru a nebyla to
lehká cesta.

Takže proč se neočkovat proti chřipce. Podívejme se nejdříve na očkování
a pak na chřipku jako nemoc.
Především nebylo dostatečně pr okázáno, že by účinnost očkování byla
taková, aby vyvážila jeho rizika. Metaanalýza různých studií očkování
proti chřipce[1] ukázala, že účinnost je kolem 60%. Musíme si toto číslo
rozebrat, abychom zjistili skutečnou účinnost pro jednotlivce. Je třeba
porovnat riziko nákazy a jeho změnu po očkování. Riziko nákazy
pravou chřipkou v epidemii je pro neočkovaného jedince cca 3 %. V této
studii zjistili,že očkovaní mají riziko cca 1,4 %. Vydělením těchto dvou
čísel došli k 60%.

Je-li riziko jednotlivce 3% a očkováním se sníží na 1,4%, znamená to,
že je třeba očkovat cca 80 lidí, abychom jednoho ochránili před
chřipkou. Jinak se tomu také říká number need to treat (NNT) - počet
lidí, které je třeba léčit,aby se je dnomu pomohlo.

To nevypadá moc impozantně, že? Očkování sníží vaše osobní riziko z 3%
jen na 1,4%, ale současně máte 100% jistotu, že vakcína ve vás natropí
něco, co nechcete. Každý příjemce léku nebo vakcíny je vystaven
nežádoucím účinkům, jen nikdo předem neví, jaké budou.

Také nebylo nikdy prokázáno podle standardů evidence based medicine
(medicíny založené na důkazech), že by očkování proti chřipce snižovalo
celkovou &uacu te;mrtnos ta nemocnost. Můžete si být jisti, že kdyby taková
studie existovala, slyšeli bychom o ní z televize. Ani významné výkyvy v
proočkovanosti proti chřipce nemají žádný vliv na úmrtnost.

Dále, pokud očkování vůbec chrání, pak pouze proti skutečné chřipce. A
navíc se musí výrobce při odhadu přicházejících kmenů chřipky trefit. Když
se do vakcíny dají kmeny, které se v dané sezóně nevyskytují, může být
účinnost očkování prakticky nula. Mnoho lidí se nechá očkovat proti
chřipce v mylné naději, že v zimě nebudou nemocní. Jsou pak překvapeni,
že nemocní jsou a dokonce někdy více(proč, to si povíme dále). Lidé
si pletou běžné virózy s chřipkou. Existuje více než 200 různých bakterií
a virů, které mohou způsobit všechny ty zimní nemoci. Klinicky jsou si
podobné, z klinického obrazu nelze určit původce nemoci, ani jestli je to
virus nebo bakterie. Právě proto lékaři provádějív yšetření CRP. Jde-li
vám o to, abyste byli v zimě zdraví, musíte udělat úplně jiná
opatření, než se nechat očkovat.

Nežádoucí účinky (NÚ) očkování mohou být skutečně závažné.Pochybovači
nechť si přečtou příbalový leták k jakékoli chřipkové vakcíně,podívají
se na americký systém hlášení NÚ očkování VAERS
https://vaers.hhs.gov/data/index nebosi prostě zadají do
internetového vyhledávače *flu shot adverseeffect* nebo *flu shot
Guillan Barre syndrome*, *flushot CFS*,
http://www.whale.to/m/fluatd. Připravte se na hororové čtení.

Když čtete příbalový leták (bez jeho přečtení byste neměli souhlasit s
žádným očkováním), všimněte si části NÚ hlášené v postmarketingovém
období. Znamená to NÚ, které se objevily při běžném užívání. Pouhé
porovnání NÚ zjištěných při klinických studiích a v běžném používání
je zarážející. NÚ ze studií jsou prakticky vždy nezávažné, otok a
zarudnutí v místě vpichu, mírná bolestivost,nezávažné celkové příznaky
apod. V kontrastu s tím jsou v postmarketingovém sledování zjištěny
reakce jako poruchy imunitního systému, angio edém, poruchy nervového
systému včetně zánětu mozku a míchy, syndrom Guillan-Barré
(celkové ochrnutí, GBS), postižení ledvin při vaskulitidě a další.
Tento rozdíl ukazuje,že klinické studie před schválením vakcíny nejsou
asi moc důkladné.

První zaznamenané zvýšení výskytu GBS bylo popsáno v roce 1976, kdy v
USA vz nikla první hysterie kolem prasečí chřipky a proběhla masivní
očkovací kampaň. Vědci dosud nevědí, co GBS po očkování způsobuje,
proto je toto riziko reálné i v případě současných vakcín. I když syndrom
Guillan-Barré údajně po očkování postihuje jen jednoho člověka z miliónu,
je možné, že jeho výskyt je vyšší. Do systému hlášení se dostanou jen
případy, kdy vznikne podezření. Pokud ani pacient ani lékař nedojde
k názoru, že by potíže souvisely s očkováním,logicky je ani nenahlásí.
Oficiální odhady uvádějí, že v systémech hlášení NÚ očkování se objeví
1-10% skutečně se vyskytujících NÚ. Proto všechna čísla,která v systému
vidíte, je třeba vynásobit nejméně 10 x. Mě osobně spektrum NÚ vakcín
proti chřipce docela děsí. Nejvíc mě děsí jejich nepředvídatelnost.Žádný
z lidí, kteří utrpěli NÚ po očko
vání neměli důvod si myslet, že by právě oni měli být obětí.

Poslední výzkumy ukazují, že očkování proti jednomu kmenu chřipky může
zvýšit náchylnost k jinému kmenu chřipky. Konkrétně se to projevilo v
sezóně prasečí chřipky, kdy jedinci očkovaní proti sezónní chřipce
měli vyšší riziko, že onemocní pandemickou chřipkou než neočkovaní
jedinci. Toto zjištění je v naprostém protikladu tvrzení našich
vakcinologů, že očkování proti sezónní chřipce chrání proti pandemické.
Tímto prohlášením uklidňovali naši veřejnost v době vrcholící hysterie
kolem prasečí chřipky, kdy to vypadalo, že vakcín nebude dost. Ukázalo
se, že pravý op ak je pravdou.

Mechanismus, kterým to lze vysvětlit, je tzv. prvotní antigenový hřích.
Jde o uměle vyvolanou toleranci vůči antigenu. Když se předem vytvořené
protilátky naváží na složitou částici (virus nebo bakterii), účinkují
opačně, potlačují imunitní reakci. Brání tak zbytečnému vybičování
tvorby protilátek poté, co byla dosáhnuta jejich dostatečná hladina.
Jenže pokud již existující protilátky(např. z předchozího očkování)
křížově reagují, ale ne úplně přesně sed&i acute; na antigen, pak mají
nízkou afinitu k novému antigenu. Protilátky tak potlačí imunitní
odpověď a dovolí nákaze se volně šířit. Opakuji: pravou úlohou protilátek
je velmi pravděpodobně potlačit imunitní reakci, nikoli ji
zajistit!Vypadá to, že celá teorie očkování stojí na špatném
předpokladu.

pokračování viz článek 2











 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama