A. Huxley:"Až lidé jednou zjistí pravdu, zešílí z ní..." - to není nutné, ale čistit se a zvyšovat vibrace a lásku ano. Začněte s vědomým tvořením své reality, nejlépe HNED!

Sluneční světlo pro zdraví

24. července 2013 v 7:09 | net |  Zdravě jíst a žít

Také patříte mezi ty, kterým tolik slunečního žáru už doslova "leze krkem"? Zrovna prožíváme doslova tropické letná týdny v červenci 2013 kdy teploty přesahují 30°C a kdy se každý snaží schovávat na zastávkách, v tramvajích a všude do stínu. Patřím mezi ty, kteří taková horka, kdy ani v noci barák nevychladne a nedá se usnout, nenávidí.

Možná vás potěší zajímavé informace o tom, jak je sluneční světlo zdravé...

Následný článek mi poslala kamarádka, nebyl uvedený zdroj, tak prostě "z netu" :-)



Melanin hraje v různých organismech rozličné role. Od inkoustu chobotnic k ochrannému zbarvení bakterií a hub - melanin poskytuje ochranu proti celé škále různých hrozeb: proti predátorům, biochemickému ohrožení (obrana hostitele proti invazním organismům), UV záření a nežádoucímu vlivu chemických látek (těžké kovy a oxidanty). Běžně se však přehlíží schopnost melaninu měnit v živých systémech gama a UV záření na metabolickou energii.

O slunečním světle se obecně ví, že hraje nezastupitelnou roli při produkci vitamínu D v našem organismu. Věděli jste ale také, že tlumí bolest, působí, že jsme večer čilejší, a pomáhá spalovat tuk?

Naše biologické spojení se sluncem je velmi hluboké; vždyť i barevné variace lidské kůže, od afrického typu s velkým množstvím melaninu k relativně depigmentované kůži bělochů, jsou vedlejším produktem migrace potomků našich společných afrických předků do vyšších zeměpisných šířek, chudých na sluneční záření. K tomuto stěhování došlo přibližně před 60 000 let. Relativnímu nedostatku slunečního světla se lidské tělo rychle přizpůsobilo tím, že se z větší části zbavilo přirozené ochrany proti slunci, kterou představuje melanin, barvivo obsažené v kůži. Ten zpomaluje tvorbu vitamínu D - vitamínu, který se podíl&ia cute; na regulaci více než 2 000 genů, a tak se chová spíše jako hormon. Bez něj by došlo k narušení naší celé genetické infrastruktury.

Zatímco zdravotní přínosy vitamínu D jsou poměrně dobře zdokumentovány, ostatními léčebnými účinky slunečního světla se vědecká komunita teprve teď hlouběji zabývá.

Zde uvádíme pět pozoruhodných účinků slunečního světla na lidské / zvířecí tělo:

1) Sluneční světlo má analgetické účinky (tlumí bolest): Studie publikovaná v časopise "Psychosomatic Medicine" pod názvem "Účinky slunečního světla na pooperační podávání analgetik: výhledová studie pacientů podstupujících operace páteře" zkoumala zdravotní stav pacientů, kteří leželi ve slunnější části oddělení, a tak byli o 46% více vystaveni přirozenému dennímu světlu než pacienti v zastíněné části. Pacienti z první skupiny pociťovali méně stresu, brali o 22% méně analgetik na hodinu a jejich léčba bolesti vyšla o 21% levněji.

2) Sluneční světlo spaluje tuk: Studie publikovaná v roce 2011 v časopise "The Journal of Investigative Dermatology" odhalila zajímavý fakt o lidském metabolismu: Vystavení pokožky UV záření má za následek zvýšené spalování podkožního tuku. Ten sice na rozdíl od tuku viscerálního (uloženého v břišní dutině) nepředstavuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, ale je známo, že nedostatek jednoho z nejznámějších průvodních jevů slunečního záření, vitamínu D, je dáván do souvislosti s větším množstvím viscerálního tuku. Existuje také množství studií, které prokazují, že nedost atek vitamínu D souvisí s obezitou.

Z jedné z nich, nazvané "Souvislost hladiny vitamínu D v plazmě s obezitou u Američanů hispánského původu a Afroameričanů" (publikováno v r. 2005 v časopise "Anticancer Research") vyplývá, že hladina vitamínu D inverzně souvisela s obezitou subjektů, a to včetně obezity abdominální (břišní). Co z toho plyne? Že vystavení pokožky UVB záření, které je nejintenzivnější dvě hodiny před a dvě hodiny po solárním poledni a které je zodpovědné za tvorbu vitamínu D v těle, by mohla být klíčová strategie k odbourávání tělesného tuku přirozenou cestou.

3) Je možné, že sluneční světlo prostřednictvím solárních cyklů přímo reguluje délku lidského života: Ve studii publikované v r. 2010 v časopise "Medical Hypotheses" pod názvem "Účinek slunečních cyklů na délku lidského života v 50 státech USA: kolísání světla ovlivňuje lidský genom" se vědci zabývají možností, že sluneční cykly přímo ovlivňují lidský genom. Badatelé uvádějí toto:

"V aktuální studii informujeme o tom, že osoby počaté s pravděpodobností narození během slunečních maxim (počítáno je cca 3leté období kolem solárního maxima) přibližně 11letých solárních cyklů se dožily v průměru o 1,7 roku méně, než osoby počaté s pravděpodobností narození v období mimo sluneční maximum (počítáno je cca 8 zbylých let cyklu). Zvýšená energie v době slunečního maxima, třebaže pouze o 0,1% vyšší oproti minimu, zřejmě modifikuje lidský genom / epigenom a navozuje změny, které dotyčného predisponují k různým chorobám, čímž se podílí na nižší délce jeho života. Je pravděpodobn&eacut e;, že tatáž energie podněcuje i prospěšné změny genomu, což může vést k lepší adaptabilitě v měnícím se životním prostředí."
Takže pobyt na slunci může přímo ovlivnit délku našeho života a dokonce urychlit genetické změny, které nám mohou pomoci k úspěšnějšímu přežití.

4) Pobyt na slunci během dne podporuje večerní bdělost: Studie, publikovaná v roce 2012 v časopise "Behavioral Neuroscience" pod názvem "Účinky předchozího pobytu na denním světle na večerní výkonnost, subjektivní ospalost a hormonální sekreci" zjistila, že zkoumané osoby měly na počátku večera pocit výrazně větší bdělosti a čilosti, pokud byly předtím min. 6 hodin vystaveny přirozenému dennímu světlu, zatímco denní pobyt v prostorách s převážně umělým osvětlením měl za následek jejich zvýšenou ospalost.

5) Sluneční světlo se možná přeměňuje na metabolickou energii: Pokud má pravdu originální hypotéza publikovaná v roce 2008 v "Journal of Alternative and Complementary Medicine," tak lze začít pochybovat o předpokladu, že živočichové nejsou schopni přímo zužitkovávat světelnou energii. Jinými slovy, naše kůže možná obsahuje něco jako melaninové solární panely a může existovat možnost, že se dokážeme "živit" světlem přímo ze slunce tak, jako to umějí rostliny.

Melanin hraje v různých organismech rozličné role. Od inkoustu chobotnic k ochrannému zbarvení bakterií a hub - melanin poskytuje ochranu proti celé škále různých hrozeb: proti predátorům, biochemickému ohrožení (obrana hostitele proti invazním organismům), UV záření a nežádoucímu vlivu chemických látek (těžké kovy a oxidanty). Běžně se však přehlíží schopnost melaninu měnit v živých systémech gama a UV záření na metabolickou energii.

Například ve zhrouceném jaderném reaktoru v Černobylu byly nalezeny výborně prosperující jednobuněčné houby, které využívaly gama záření jako zdroj energie. Přitom výzkum provedený na "albínské" verzi tohoto druhu hub prokázal, že bezbarvé houby neumějí gama záření tímto způsobem využít, což znamená, že je k tomuto procesu zapotřebí melanin.
I obratlovci dokážou s pomocí melaninu přeměňovat světlo přímo na metabolickou energii. V úvaze nazvané "Melanin přímo přeměňuje světlo za účelem metabolického využití u obratlovců: heuristické zamyšlení o ptácích, Ikarovi a tmavé lidské kůži" Geoffrey Goodman a Dani Bercovich nabízejí podnětné postřehy k tomuto tématu. Její resumé stojí za přečtení v nezkrácené verzi:

"Pigmenty zastávají u živočichů mnoho na pohled zřejmých funkcí (barva srsti, kůže, očí, peří, šupin). Nejkontroverznějším pigmentem je "melanin," barvivo s neobvyklou schopností absorpce napříč celým viditelným UV spektrem. Jako "melanin" je označován jakýkoli melaninový polymer nebo makrostruktura sestávající z melaninových monomerů. Role, které v organismu hraje, vyplývají z jeho komplexních strukturálních a chemicko-fyzických vlastností, kdy slouží k přenosu energie (polovodič / vodič) nebo k likvidaci volných radikálů.

Lékaři i výzkumníci jsou dobře obeznámeni s funkcí melaninu u kožních a očních patologií. V současné době se zvyšuje povědomí o melanizaci vnitřních orgánů vykazujících abnormality, přičemž je u těchto orgánů vyloučeno přímé vystavení slunečnímu záření (např. mozek, hlemýžď). V takových případech mohou být některá zjištění matoucí: pozitivní a negativní účiny neuromelaninu u Parkinsonovy choroby; neočekávané chování melanocytů v hlemýžďovité části vnitřního ucha při hluchotě; melanin snižuje poškození DNA, ale podporuje melanom; v melanotických buňkách je o 83% méně mitochondri í, buněčná respirace je na 30%, ale jejich vývoj je podobný jako u normálních, amelanotických buněk.

Melaninové paradoxy nám může pomoci rozřešit jedna málo známá záhada z ptačí anatomie. Hřeben (pecten), jedna z mnoha jedinečných adaptací umožňujících ptačí létání - zvláštní nitrooční orgán, jehož funkce nebyly ještě zcela prozkoumány - je u migrujících ptáků, kteří se během svých dlouhých letů potýkají s gravitací, hypoxií, žízní a hladem, výrazně zvětšen a melanizován. Hřeben možná pomáhá ptákům vyrovnávat se s nedostatkem energie a živin při letu za extrémních podmínek díky okrajové, ale rozhodující konverzi světla na metabolickou energii za pomoci melanin u v interakci s lokální recyklací metabolitů.

Podobným způsobem mohlo možná kdysi v centrální Africe dojít k tomu, že zřídnutí kožního porostu a zvýšení obsahu melaninu v kůži našeho prapředka vedlo k "fotomelanometabolismu," který ačkoli probíhal v malém rozsahu a v omezené oblasti lidského těla, mohl v celkovém efektu umožnit výrazné urychlení vývoje na energii náročné kůry mozkové a značně zlepšit šanci na přežití lidského druhu. Neschopnost živočichů zužitkovat přímým způsobem sluneční záření patří k tradičním předpokladům, avšak role, kterou hrají melanin a pecten, může lidské znalosti fyziologie a medicíny v mnohém obohatit."






 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama